Článek
Naposledy měl bitcoin tak vysoký kurz v červnu loňského roku. Pak ale přišel pád nejprve na 6 400 dolarů (146 700 Kč) a následně pak až na 3 200 dolarů (73 400 Kč). Pod čtyřtisícovou hranicí se pak hodnota pohybovala v menších výkyvech prakticky celou zimu.
Zlom nastal až v dubnu, kdy se cena vyhoupla na více než 114 tisíc korun, byla tedy překonána pomyslná hranice 5 000 dolarů za minci. Analytici tehdy přisuzovali strmý růst aprílovému vtípku.
Už minulý týden však byla překonána hranice 6 000 dolarů (137 500 Kč), tento týden v pondělí pak 7 000 dolarů (160 500 Kč). Další skok pak burzy ohlásily v úterý, kdy se kurz vyšplhal až na zmiňovaných 8 300 dolarů (190 300 Kč).
Sluší se nicméně zmínit, že na konci roku 2017 hodnota atakovala hranici 20 000 dolarů, což je v přepočtu 459 000 korun. Je nicméně nutné zdůraznit, že virtuální měny nemají jednotnou cenu, na burzách i ve směnárnách se obchodují v závislosti na volatilitě. Rozdíly v cenách se mohou lišit klidně i v řádu několika tisíc korun.
Poslední bitcoin v roce 2140
Bitcoin vytvořil anonymní vývojář vystupující pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Dodnes se přitom neví, kdo to ve skutečnosti je. V roce 2016 se sice k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy ale neposkytl.
Předloni byl za autora bitcoinu označován americký podnikatel a vizionář Elon Musk, on nicméně toto tvrzení popřel.
Atraktivní je na bitcoinech to, že uživatel nemusí teoreticky za jejich pořízení zaplatit ani korunu. Lidé je totiž mohou těžit sami s využitím svých počítačů.
Stále nové mince totiž „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140.