Hmatový displej i chytré brýle. Nevidomým pomáhají nové technologie

„Takzvaný Dot Pad je úplně první grafický hmatový displej na světě, který existuje,“ říká Kristýna Savaryová ze společnosti Matapo Distribution, která vyhledává pro tuzemsko inovativní produkty určené lidem se zrakovým postižením.

Technologii vyvinuli vědci v Koreji a na první pohled vypadá téměř jako obyčejný, i když bytelný tablet napojený na počítač či notebook.

„Funguje tak, že vy můžete v aplikaci, kterou stáhnete do svého počítače, nakreslit či stáhnout jakýkoliv obrázek, graf nebo jiný vizuální obsah. Tablet obsah vezme, zjednoduší ho do formy pinů a grafiku předá na hmatový displej, na kterém vyskočí jednotlivé piny ve tvaru daného obrázku. Nevidomý si ho tak může ohmatat,“ vysvětluje Savaryová.

A na ukázku nám na monitoru zobrazuje jednoduché obrazce, paraboly či sloupce z grafů, ale také třeba zjednodušený portrét prezidenta Petra Pavla. Do hmatových „pinů“ jde převést během několika sekund téměř cokoliv.

Pod hlavním displejem se navíc nachází další, menší displej, kde se - zároveň s obrázkem - objevuje popisek v Braillově písmu, který může nevidomým napomoci k identifikaci vizuálního obsahu.

První, kdo speciální tablet v Česku prakticky využívá, je nadační fond pro nevidomé Světluška.

„Ideálně se dá Dot Pad využít ve vzdělávání, tam vidíme asi nejširší užití. Audionahrávky a Braill už mnohdy nestačí a myslím si, že hmatový vjem dává lidem další možnost, jak posunout vzdělávání nevidomých. Další možnost využití je také v různých galeriích anebo veřejnosprávních institucích,“ myslí si manažerka.

„Na Dot Padu lze ukazovat lidem, kteří jsou nevidomí od narození, i úplně jednoduché, základní věci, tak aby si je dokázali lépe představit a pochopit je. Třeba základní tvary jako čtverec, tvary písmen nebo když chcete vysvětlit dítěti, jak vypadá třeba sluníčko, nakreslíte ho a ono si může obrázek na monitoru ohmatat a udělat si lepší představu,“ dodává Savaryová.

Druhým produktem, který budou moci v budoucnu zrakově postižení využívat, jsou chytré brýle nazvané Envision, které pocházejí z Nizozemska.

„Jsou to brýle, které svému uživateli, když si je nasadí, jednoduše říkají, co se před ním odehrává. Říkají mu, jestli je tam osoba, jaké věci jsou před ním, dokážou také přečíst text, přeložit ho do jiných jazyků nebo vyselektovat něco z textu. Dávají člověku daleko větší míru samostatnosti,“ popisuje manažerka.

Brýle ovládané umělou inteligencí přijímají hlasové pokyny od uživatele a odpovídají mu na jeho otázky. Základním komunikačním jazykem je zatím angličtina, na dalších jazycích se pracuje.

„Mají ještě jednu dobrou funkci. Do brýlí si můžete nahrát svůj ‚emergency contact‘ na člověka, který vám pomůže, když brýle na danou situaci nestačí. Vytočíte svého parťáka, a on vidí to, co vidí brýle, takže vám takto dokáže ve složitých situacích poradit i na dálku,“ doplňuje Savaryová.

Pořízení obou doplňků není nejlevnější, přesnou částku však manažerka neuvádí.

„Dot Pad je poměrně finančně náročná technologie, proto zatím nemá využití mezi jednotlivci, ale je spíš mířena do vzdělávání a do institucí. Brýle jsou na tom podobně, i když nejsou tak drahé jako tablet. Zatím je technologie na začátku, je nová. S vývojem se bude zvyšovat dostupnost produktu a snižovat náklady,“ věří.

Nejen tyto technologie, ale také dalších šest desítek projektů se veřejnosti představily na veletrhu, který je součástí takzvaného Týdne inovací. Koná se v těchto dnech v Praze i dalších městech letos již poosmé. Kromě veletrhu jsou na programu rovněž konference, semináře a další doprovodný program.

Na využití moderních technologií ve zdravotnictví se zaměřují výrobci stále častěji. Předloni byl na Týdnu inovací k vidění například speciální systém na diagnostiku očních a neurologických chorob, který představila na veletrhu česká společnost Aireen.

„Je to software, který provádí analýzu digitálních snímků u očního pozadí, které se pořizují speciální kamerou. Samotný sken dovedeme analyzovat během několika vteřin a dáme indikaci toho, zda je diagnóza přítomna, či nikoliv,“ prohlásil Jan Hlaváček, ředitel společnosti Aireen.

Podle něj je i díky umělé inteligenci úspěšnost celého systému přes 90 %, tyto speciální brýle tedy dovolují hodnotit oční sítnici i lékařům, kteří na to nemají odbornost. V praxi by tak mohli podobný systém využívat například praktičtí lékaři, kteří by byli schopni diagnostikovat celou řadu závažných onemocnění už při první návštěvě ordinace. V některých ordinacích se nástroj tuzemských tvůrců již skutečně používá.