Článek
Praha nyní vytvořila komisi, která má posoudit, kam se bude projekt dál vyvíjet. Ředitel odboru informatiky Václav Kraus na jednání výboru uvedl, že komise, v které zasednou odborníci i politici, vypracuje do dvou měsíců doporučení.
Možností je několik - síť může sloužit školám, městským částem a objektům města, může být využívána integrovaným záchranným systémem nebo ji město může prodat. Podle Krause by se pak městu mohly vrátit náklady, které do toho vložilo.
Vybudovaná internetová síť je cenná především pro takzvané alternativní operátory, kteří vlastní síť nemají.
Podle Krause město už s pěti zájemci o případném odkoupení jedná. Projekt Bezdrátová Praha začala metropole budovat na začátku roku 2006. Cílem mělo být plnohodnotné připojení pro obyvatele i turisty především na veřejných prostranstvích a v parcích.
Kvůli námitkám komerčních provozovatelů, kteří si stěžovali u Evropské komise, Praha nakonec rozhodla, že připojení omezí pouze na nekomerční stránky úřadů a městských organizací. Službu nyní mohou využívat také některé školy a zaměstnanci úřadu. Praha na budování nedostala peníze z Evropské unie, jak si původně slibovala, a celý projekt musela zaplatit sama.
Provoz sítě stojí milióny korun
Kromě 147,6 miliónu korun stojí další milióny provoz sítě. Ta navíc pokrývá pouze některé městské části, do kterých mohly v minulém rozpočtovém období Evropské unie směřovat dotace z unijního fondu regionálního rozvoje.
Jedná se například o Prahu 1, 8, 9, 12 a 14. Pokud by Praha chtěla projekt rozšířit na celé území stálo by jí to podle předsedy výboru informatiky Tomáše Homoly (SNK-ED) další desítky miliónů korun.
"Z internetu pro Pražany zdarma za peníze z Evropské unie máme nedokonalý internet z peněz magistrátu pro omezený počet lidí," kritizoval projekt člen výboru Karel Březina (ČSSD). "Je odzvoněno tomu, aby samosprávy samy budovaly infrastrukturu," dodal. Omezený internet zdarma pro své obyvatele nabízí v Praze několik městských částí. Lidé se mohou připojit například v Praze 4, 5, 9 nebo 13.