Článek
English vystudoval elektrotechniku na Kentucké univerzitě. Prototyp myši vytvořil pro Engelbartův vědecký projekt, a stal se i prvním člověkem, který tento prototyp i použil.
Jeho první verze se dnešní myši příliš nepodobala. Byl to dřevěný kvádřík s jedním tlačítkem a ve spodní části byla dvě kolmá kolečka, díky kterým se myš mohla pohybovat dopředu, dozadu a do stran. Později English nahradil kolečka kuličkou.

Douglas C. Engelbart na archivním snímku z roku 1997.
Veřejně byla myš poprvé představena v roce 1968, běžně se ale začala používat až o 20 let později, když zdomácněly osobní počítače. Název myš podle jedné z verzí vznikl podle kabelu, který ze zařízení vycházel a vypadal jak ocásek. Jiné verze mluví o tom, že v té době se kurzoru říkalo kočka a vypadalo to, že pronásleduje pohyby nového zařízení.
Zařízení mělo jedno červené tlačítko na horní straně a kabel vycházející z její zadní části. Kdosi v Engelbartově laboratoři poznamenal, že vypadá jako myš. Pojmenování se uchytilo. Do dnešního dne si nikdo nevzpomněl, kdo konkrétně myš takto pojmenoval jako první.

Prototyp myši
Ani English, ani Engelbart si nemohli vzpomenout, kdo rozhodl, že se zařízení bude jmenovat myš, ani přesně proč. V první verzi jej prý nazývali hnědá skřínka s tlačítky, to se ale neujalo a bylo jasné, že bude nutné najít krátký a jasný název. English byl oceněn také za vytvoření systému grafického uživatelského prostředí pro stolní počítače, které používají téměř všechny moderní počítače.
Engelbart zemřel v roce 2013, když mu bylo 88 let. Ani Engelbart, ani English na vynálezu myši nezbohatli. Jednak patent vlastnil Engelbartův zaměstnavatel, jednak práva na duševní vlastnictví vypršela v roce 1987, tedy předtím, než se myš stala jedním z nejběžnějších technologických zařízení.