Článek
Společnost Neuralink, která stojí za stejnojmenným mozkovým implantátem, představil světu Musk v červenci 2019. Už při první prezentaci to vypadalo, že výzkum je tak daleko, že je otázkou maximálně pár měsíců, než se čipy objeví u prvních lidí.
Od té doby Musk už čtyřikrát předpovídal, že testy na lidech v dohledné době začnou. Nakonec to trvalo téměř čtyři roky, ale podle agentury Reuters úředníci z FDA nakonec souhlas udělili.
Muskovy mozkové mikročipy: Firma měla týrat opice, letos chystá testy na lidech

Podle bývalých a současných zaměstnanců Neuralinku, kteří hovořili s agenturou Reuters v březnu a kteří si přáli zůstat v anonymitě, byla žádost o svolení testů původně zamítnuta. Úředníci chtěli nejprve odstranit některé problémy celého systému. Mezi ně patřily otázky spojené s lithiovou baterií zařízení, pohyblivostí implantátu v mozku a bezpečným odstraněním zařízení, aniž by došlo k poškození mozku.
V minulém roce Musk získal pozornost titulků novin prohlášením, že je natolik přesvědčen o bezpečnosti těchto zařízení, že by byl ochoten je implantovat svým vlastním dětem. Neuralink nicméně zatím ještě nezačal hledat dobrovolníky pro klinickou studii svých mozkových implantátů.
Udělení souhlasu FDA přitom přichází v době, kdy američtí zákonodárci naléhají na regulátory, aby prošetřili, zda v Neuralinku neprobíhají na zvířatech „příliš urychlené a nedostatečně připravené experimenty“. Prstem přitom ukazují zákonodárci na komisi, která měla na testování na zvířatech v Neuralinku dohlížet.

Porovnání původní a novější verze (2020) mozkového implantátu.
Prasnice Gertruda ukazuje budoucnost elektroniky

Zkoušeli to s helmami
Ovládat počítač myšlenkami se snažili vědci v minulosti již mnohokrát. Zpravidla vyráběli nejrůznější helmy, které byly schopné zachytit mozkové impulsy a přenést je v reálné činy na obrazovku. Tímto způsobem bylo možné například pozastavit přehrávání, posunout kurzor myši nebo upravit hlasitost.
Příliš spolehlivé ale tyto technologie doposud nebyly. A právě proto se nikdy nedočkaly masivnějšího rozšíření mezi běžné uživatele.
Právě to chce ale Musk nyní změnit. Problém je podle něj především v tom, že zmiňované helmy nedokázaly snímat mozkovou aktivitu dostatečně přesně. Řešením tak má být speciální mozkový implantát, který se prostřednictvím laseru vloží pod lidskou lebku.

Logo společnosti Neuralink, v pozadí je Elon Musk
Snímá vysílané neurony
Speciální implantát pak dovede snímat vysílané neurony a proměnit je v počítačový algoritmus. V praxi díky tomu bude elektronika schopna reagovat na naše myšlenky.
Ve chvíli, kdy budete chtít zapnout mobil, bude na to stačit jen pomyslet. A totéž platí také v případě spouštění jednotlivých aplikací na počítači či jakýchkoli dalších činností.
Americký vizionář vidí uplatnění nejprve v oblasti lidí s fyzickým omezením, především tedy u ochrnutých pacientů. Teprve poté by se mohla celá technologie rozšířit i mezi běžné uživatele.
Musk chce propojit lidské mozky s počítači
