Tajemství miniaturních notebooků za pár tisíc korun

Čím se miniaturní a velmi levné notebooky liší od svých výrazně dražších kolegů? V prvé řadě typem procesoru, který je pohání a je přímo zodpovědný za jejich výkon.

Netbooky, jak se také jinak říká těmto kompaktním přenosným počítačům, jsou nejčastěji osazovány čipy Intel Atom. Ty nepatří mezi žádné výkonové přeborníky, přestože pracují s poměrně vysokými kmitočty. Jejich rychlost zhruba odpovídá sestavě z roku 2000, která měla v sobě nainstalován procesor třídy Pentium III.

Procesory rodiny Atom však nebyly vyvinuty pro to, aby poskytovaly co nejvyšší výkon. Ten byl v hledáčku vývojářů až na druhém či třetím místě. Atom měl v prvé řadě vynikat malou spotřebou elektrické energie.

Za druhé měl přinést do světa ultramobilních přístrojů kompatibilitu mezi jimi a světem plnohodnotných počítačů (platforma x86). Lidé, kteří znají klasické počítačové programy, se tak nemusí bát přechodu na počítače s Atomy. Jim důvěrně známé aplikace na nich většinou bez potíží běží. Sice pomaleji, ale fungují.

:. Acer Aspire One. Zdroj: Archiv

Jako operační systém používají netbooky linuxové distribuce nebo starší Windows XP. Obě platformy vynikají nízkými hardwarovými nároky a jsou tak vhodné pro tyto počítače.

Výpočetně náročný Windows Vista se na netboocích neobjevuje. Výkon současných čipů Intel Atom by mu stěží dostačoval. To má změnit blízká budoucnost, v níž se objeví pokročilejší procesory série Atom s více jádry a vyšším taktem.

:. MicroStar WIND. Zdroj: Archiv

Netbooky a od nich odvozené nettopy (stolní počítače vybavené čipy Atom) proto kvůli nízkému výkonu slouží spíše jako psací stroje než jako silné multimediální počítače. Na úpravu fotografií nebo dokonce videí se nehodí.

Zapláče ten, kdo chce na přístroji s Atomem seriózně pracovat. Návrh přístroje je totiž podřízen maximální přenositelnosti.

Mašinky jsou proto vybavovány miniaturními klávesnicemi, které obtížně poskytují místo deseti prstům. Nad nimi září nevelké displeje s úhlopříčkou sedmi až deseti palců (18–25 centimetrů).

:. HP Mini-Note. Zdroj: Archiv

Supermalé počítače s cenou pod deset tisíc proto nejsou pro každého. Kdo je tedy ocení? Například lidé, kteří si sebou chtějí nosit levný digitální záznamník s poměrně dobrou výdrží na jedno nabití.

Netbook uvítají i studenti a vůbec všichni uživatelé, co hledají cenově nenáročný přístroj schopný v určitých ohledech nahradit klasický notebook. Naopak uživatel, co hledá přístroj k seriózní práci, se netbooku s malým výkonem vyhne obloukem. Vadit mu bude také nízká odolnost těchto přístrojů proti pádu.

Netbooky bývají zapouzdřeny v nepříliš kvalitních plastech na rozdíl od kovových slitin, do kterých jsou vestavěny součástky klasických (a mnohonásobně dražších) ultrapřenosných počítačů.

One od Aceru seženeme za překvapivě nízkou cenu. Uživatel ale musí zapomenout na ovládání přes nabídky systému Windows XP. Místo něj nahrál Acer do notebooku s téměř 9palcovou obrazovkou jednu z upravených linuxových distribucí. Start počítače je díky tomu velmi rychlý a mašinka vybavená polovodičovým diskem není drahá.

MSI je nováčkem na poli miniaturních „atomových“ počítačů. Ve srovnání s Acerem připravuje o něco málo dražší netbooky – osazuje je zatím 80GB pevnými disky. Ve výbavě najdeme čtečku paměťových karet i webovou kameru. Netbooky od MSI můžeme mít jak s Linuxem, tak s Windows XP.

Hewlett-Packard se vydal jinou cestou než ostatní výrobci. Ve svém minipočítači totiž vsází na čipy společnosti VIA. Ty nabízí o něco vyšší výkon než současné Atomy a HP si tak mohlo dovolit nahrát do počítače hned operační systém Windows Vista. Netbooky vybavuje firma 9palcovým displejem a 120GB pevným diskem.

Unikátní netbook s otočným devítipalcovým displejem, který by se měl dodávat jak s linuxem, tak s operačním systémem Windows XP, nebo dokonce s Windows Vista. Přístroj bude o něco dražší než klasické netbooky, vyváží to ale kvalitním displejem s LED podsvícením a dotekovou obrazovkou. Jeho cenu pro český trh ještě neznáme.