Superpočítač není o moc větší než obyčejné PC. Prodávat se bude za milióny

Miniaturní superpočítač se jmenuje Nvidia DGX-1. Všechny výkonné součástky se ukrývají v boxu o velikosti 3U. Jde o speciální značení počítačových skříní pro serverovny.

Unikátní sestava se tak chlubí rozměry 44 x 13 x 65 cm, což je sice o něco více než v případě klasických stolních PC, zároveň je to ale výrazně méně než u klasických superpočítačů zabírajících celé místnosti.

Šéf společnosti Nvidia Jen-Hsun Huang na konferenci GPU Technology

I přes kompaktní rozměry má novinka výkonu na rozdávání. „Je to jako kdybychom vzali 250 obyčejných serverů a nainstalovali je do jednoho malého boxu,“ neskrýval své nadšení z novinky při premiéře šéf společnosti Nvidia Jen-Hsun Huang. Právě ten novinku na konferenci GPU Technology slavnostně odhalil.

Nvidia DGX-1 nabízí výkon 170 teraflops, který je tvořen pomocí dvou procesorů Intel Xeon a osmi grafických karet Tesla P100, z nichž každá má k dispozici 16 GB vlastní paměti. Pro úplnost dodejme, že datové úložiště má kapacitu 7 TB a je složeno výhradně z rychlých SSD jednotek.

Pro lepší představu o výkonu to, co by Nvidia DGX-1 počítala jednu sekundu, by slušně vybavenému domácímu PC trvalo několik desítek hodin.

Chybí jen pár teraflops k tomu, aby se nový stroj zapsal do žebříčku 500 nejvýkonnějších superpočítačů na planetě, samozřejmě na ty spodní pozice. Na přední příčky žebříčku ani zdaleka nestačí. I tak je ale s ohledem na kompaktní rozměry výkon skoro až neskutečný.

Aktuálně nejvýkonnějším superpočítačem na světě je čínský Tchien-che-2 (Mléčná dráha 2), v anglicky psaných textech označovaný Tianhe-2, je schopen podávat výkon 33 862 teraflops, tedy jinými slovy 33,8 petaflops. Peta je předponou pro milión miliard, výkon běžné stolní kalkulačky přitom představuje pouze několik jednotek či desítek flopů.

Nvidia DGX-1 je podle svých tvůrců určena především k rozvoji umělé inteligence. „Náš superpočítač otevře cestu k budoucnosti. Dovolí řešit dosud neřešitelné problémy, a přitom jej zvládne zapojit prakticky kdokoliv,“ konstatoval Huang.

Kompaktní a přitom extrémně výkonná sestava tedy logicky necílí na běžné uživatele. Uplatnění by měla najít především ve firemní sféře, na univerzitách a ve výzkumných centrech, které bez nadsázky učí stroje myslet.

Na podobném železe by tak například mohli fungovat nejrůznější chatovací roboti, kteří se učí od ostatních uživatelů na internetu. Jednoho takového minulý měsíc uvedla do provozu společnost Microsoft. Chatovací robot Tay se však utrhnul ze řetězu a kvůli svým rasistickým sklonům musel být vypnut. [celá zpráva]

Zástupci společnosti Nvidia neprozradili, za kolik se novinka bude přesně prodávat. Podle neoficiálních informací by však mělo jít o částku v jednotkách miliónů korun.