Procesorový gigant Intel se zrodil před 50 lety

U zrodu Intelu stáli pracovníci společnosti Fairchild Semiconductor Robert Noyce a Gordon Moore. Oba vědci disponovali znalostmi z oboru polovodičů a chutí pustit se do vlastního podnikání. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál, a tak se před 50 lety, 18. července 1968, v kalifornském Mountain View zrodila nová firma.

Třetím zaměstnancem Intelu se po Noyceovi a Mooreovi stal Andrew Grove, který ve firmě zastával funkce prezidenta a výkonného ředitele a za jehož vládnutí se Intel rozrostl v klíčového hráče na poli mikroprocesorů.

Zajímavou peripetii představovala volba názvu společnosti. Zakladatelé uvažovali o pojmenování Moore Noyce, což ale při ledabylejším vyslovení znělo jako "more noise" (více hluku). Proto prý raději zvolili jméno Integrated Electronics Corporation, z jehož počátečních písmen se záhy zrodil název Intel.

Aby si zajistili právo používat tuto značku, museli ale pánové Moore a Noyce nejprve vyplatit 15 000 dolarů společnosti Intelco. Vložená investice se vyplatila. Podle žebříčku BrandZTop 100, který sestavuje reklamní agentura WPP a poradenská firma MilwardBrown, je hodnota firmy 28,3 miliardy dolarů.

V roce 1969 společnost získala své desítky let charakteristické logo s písmenem "e" posunutým o půl řádku dolů. Od roku 1991 začal Intel používat slogan "Intel Inside" a v roce 2005 společnost změnila logo i slogan, tentokrát na "Leap ahead" (Skok kupředu).

Intel nejprve produkoval počítačové paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla rozšířit své výrobní portfolio. Zatímco akvizice společnosti vyrábějící digitální hodinky se ukázala být slepou cestou, rozhodnutí produkovat mikroprocesory bylo pro budoucnost firmy osudové.

Svůj první mikroprocesor, pojmenovaný lakonicky Intel 4004, představila společnost v roce 1971. Pionýrské čtyř a osmibitové procesory našly uplatnění zejména v kalkulačkách, zanedlouho ale už svým výkonem stačily i na jednoduchý počítač.

Cestu k pozici procesorové jedničky nastoupil Intel v roce 1981. Mikroprocesor s označením Intel 8088 si totiž pro svůj nově vyvíjený počítač vybrala společnost IBM. Takzvané IBM PC kompatibilní počítače se postupně staly nejrozšířenějším standardem a na vlně popularity "písíček" se přirozeně vezl i Intel se svými výrobky. V průběhu 80. let uvedl Intel na trh dnes již legendární procesory s označením 286, 386 a 486.

Jejich logickým nástupcem měl být Intel 586, ale nestalo se tak. Příčinou byl spor s konkurenční společností Advanced Micro Devices (AMD). Ta své produkty označovala stejným číselným kódem, což Intel považoval za nekalou praktiku a obrátil se na soud. Spor však prohrál, a vlastně jako východisko z nouze označil nový procesor nikoliv číslem, ale jménem. Tak se zrodil název Pentium.

První Pentia se na trhu objevila v roce 1993 a díky masivní reklamní kampani se jejich název stal prakticky synonymem pro slovo procesor. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že první série Pentií obsahovala konstrukční vadu, což se Intel zákazníkům pokusil zatajit a k výměně přistoupil až poté, co se aféra dostala na veřejnost.

Nepříjemností je pro Intel stále nevyřešený spor s Evropskou komisí, která Intelu v roce 2009 udělila tehdy rekordní pokutu ve výši 1,06 miliardy eur za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices.

I přes úspěšných pět desítek let, kterými prošel, nemá Intel v konkurenčním počítačovém byznysu nic jistého. Loni ho po pětadvacetileté nadvládě předstihl v tržbách jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics. Tržby Intelu, který nyní sídlí v kalifornském městě Santa Clara, činily 62,8 miliardy dolarů při čistém zisku 9,6 miliardy. K loňskému roku Intel zaměstnával 106 000 lidí.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: