Článek
Ingas a Cryoin. Tito dva výrobci neonu, který je důležitý pro lasery, jež se následně používají při výrobě čipů se podílí na světové produkci tohoto plynu z 45 až 54 procent, vypočítala na základě údajů od obou společností a průzkumu společnosti Techcet agentura Reuters.
Odstávka výroby v obou firmách tak vrhá nový černý mrak na celosvětovou produkcí polovodičů. Těch bylo málo už během pandemie koronaviru, kvůli čemuž musely některé firmy značně omezit výrobu. Nejvíce dotčený byl automobilový průmysl.
„Pokud se zásoby do dubna vyčerpají a výrobci čipů nebudou mít domluvené objednávky v jiných regionech světa, pravděpodobně to bude znamenat další omezení pro širší dodavatelský řetězec a neschopnost vyrobit konečný produkt pro mnoho klíčových zákazníků,“ řekl Angelo Zino, analytik investiční výzkumné společnosti CFRA.
Ta varovala před možným rizikem nedostatku neonu v případě eskalace rusko-ukrajinského konfliktu už dříve. USA nebo Čína sice mají kapacitu na výrobu neonu, ale tempo růstu výroby by bylo podle propočtů CFRA nedostačující.
Tři čtvrtiny dodávek šly do čipového průmyslu
Před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu vyráběla společnost Ingas 15 až 20 tisíc metrů krychlových neonu měsíčně. Její klientelu tvořili zákazníci z Tchaj-wanu, Koreje, Číny, Spojených států a Německa. Asi 75 procent dodávek šlo do čipového průmyslu, sdělil Reuters Nikolaj Avdzhy, obchodní ředitel společnosti.
Firma sídlí v Mariupolu, kde se v posledních dnech odehrávají tvrdé boje. Ve středu tam dokonce ruští vojáci vybombardovali porodnici, což Kyjev a západní spojenci nazvali válečným zločinem.
Druhý „neonový gigant“ Cryoin produkoval měsíčně zhruba 10 až 15 tisíc metrů krychlových tohoto vzácného plynu. Firma sídlí v Oděse a provoz ukončila už 24. února, tedy hned v první den války.
V březnu měl Cryoin svým zákazníkům původně dodat celkem 13 tisíc metrů krychlových neonu. Podle ředitelky rozvoje obchodu Larissy Bondarenkové dokáže společnost přečkat minimálně tříměsíční odstávku, pokud by ale došlo k poškození závodu, znamenalo by to nejen finanční zátěž navíc, ale také zbrzdění při obnově provozu.
Ukrajinský neon vzniká v továrnách jako vedlejší produkt při výrobě oceli. Jeho cena vyletěla nahoru už v prosinci, konkrétně podle Bondarenkové až o 500 procent. Ještě o sto procent více neon zdražil v roce 2014 kdy Rusko obsadilo Krym.