Hlavní obsah

Intel se zbavuje olověné přítěže v procesorech

SANTA CLARA

Nejen IBM začíná podle nejnovějších zpráv "zelenat", tedy chovat se ekologičtěji. Také největší výrobce mikroprocesorů Intel chce uvést na trh produkty, které budou šetrnější k životnímu prostředí. V první fázi se jimi stanou 45nm mikroprocesory, jenž nebudou obsahovat olovo.

Článek

Procesory bez příměsi olova začne Intel nabízet v rámci řady 45nm Hi-k procesorů (tzn. s 45nanometrovými kovovými hradly a izolací s vysokou dielektrickou konstantou).

Do rodiny těchto čipů patří nové generace jader Intel Core 2 Duo, Core 2 Quad a Xeon. Výroba technologií 45nm Hi-k bude zahájena ve druhé polovině tohoto roku.

K čemu se v mikročipech používá olovo
Olovo se používá v obalech mikroelektronických zařízení a na kontaktech, které spojují vlastní čip s pouzdrem. Obal čipu slouží především k jeho připevnění a propojení se základní deskou v počítači.
Pro různé tržní segmenty, mobilní zařízení, stolní počítače či servery, jsou určeny procesory s různými typy pouzder - například se soustavou pinů (pin grid array), kuliček (ball grid array) či kontaktních plošek (land grid array) - všechny tyto procesory vyráběné technologií Intel 45nm Hi-k se obejdou bez olova.
V průběhu roku 2008 Intel na bezolovnatou technologii převede rovněž výrobu 65nm čipových sad.

"Bezolovnaté" 45nm procesory Intelu pracují také s technologií Hi-k křemíku. Ta omezuje únik elektronů a dovoluje vyrábět energeticky úspornější čipy.

Technologie 45nm Hi-k doprovází třetí generace procesu strained silicon(doslova natažený křemík), jenž lépe vede elektrický proud, a materiál s nízkou dielektrickou konstantou, který snižuje kapacitu spojů - společně tyto postupy umožňují zvýšit výkon a zároveň snížit spotřebu energie. 

Cesta k odstranění olova

Olovo se vzhledem k příhodným elektrickým a mechanickým vlastnostem používá v elektronice dlouhá desetiletí. Vzhledem k jeho negativnímu vlivu na životní prostředí pracují technologové na vývoji postupu, který by umožnil obejít se bez olova.

Intel tak v rámci tohoto úsilí v roce 2002 představil první bezolovnatou flash paměť. V roce 2004 zahájila firma dodávky produktů obsahujících o 95 procent méně olova než předchozí pouzdra procesorů a čipových sad.

Zbývajících pět procent (cca 0,02 gramu) olověné pájky, od počátku používané v první vrstvě spojů v procesoru (pájka zde spojuje křemíkovou destičku čipu s pouzdrem), nyní Intel nahrazuje slitinou cínu, stříbra a mědi. Toto je onen "tajný recept", který společnosti Intel umožní nahradit klasickou cínovo-olověnou pájku.

"Vzhledem k velmi složité struktuře spojů v pokročilých polovodičových technologiích představovalo odstranění zbývajících částí olova a implementace nové pájecí slitiny náročný technický úkol," uvedli zástupci Intelu.

Související témata:

Související články

IBM chce stavět "zelené" počítače

Americká IBM plánuje investovat miliardu dolarů ročně do zvýšení výkonnosti informačních technologií. Podle tohoto plánu chce firma zásadně snížit spotřebu...

Výběr článků

Načítám