Co přinesly počítačové technologie ve druhé dekádě

Poslední dekáda byla ve znamení pokračujícího rozmachu sociálních sítí, nejsilnějším hráčem na tomto poli zůstal Facebook, kterému za deset let stoupl počet uživatelů o více než 2,2 miliardy. Facebook však dlouhodobě čelí kritice kvůli ztrátě soukromí svých uživatelů, americké úřady ho v současnosti viní také z porušování antimonopolních pravidel. Zejména mladší generace internetových uživatelů si oblíbily nově vzniklé mobilní aplikace Instagram, Snapchat či TikTok, které zažívají růst.

Sociální sítě poskytují vhodnou platformu pro takzvané influencery, tedy vlivné uživatele, kteří mají schopnost ovlivnit svým chováním ostatní uživatele a skrze svůj profil mohou propagovat nejrůznější produkty či služby a takto vydělávat peníze. Hlavně u mladé generace jsou populární youtubeři, což jsou osoby, které aktivně nahrávají videa na internetovou platformu pro sdílení videí YouTube. Často jsou populárnější než celebrity ze světa filmu a hudby, získávají své fanoušky právě tím, že jsou „jedni z nich”.

Problémem, se kterým se sociální sítě musejí v posledních letech potýkat, je množící se šíření nenávistných komentářů a dezinformačních kampaní. Záplava konspiračních teorií se vyrojila například v souvislosti se současnou koronavirovou pandemií či při zavádění páté generace mobilních sítí (5G). Provozovatelé sociálních sítí čelí tlaku, aby proti dezinformacím důrazněji zasahovaly, závazná pravidla proti zveřejňování manipulativních příspěvků chystá Evropská komise.

Jedním z hlavních trendů poslední dekády v informačních technologiích je nástup chytrých mobilních telefonů, který v důsledku umožnil masové rozšíření řady dalších technologických novinek. První vlaštovkou se stal iPhone společnosti Apple, představený v roce 2007, který se zasloužil o to, že se z této kdysi marginální kategorie mobilů stala masová záležitost. O rok později pak přišel na trh první telefon s operačním systémem Android od Googlu, který dnes naprosto dominuje trhu.

Apple s iPhonem má sice velmi věrné zákazníky, zhruba 85 procent všech prodaných mobilů ale běží na Androidu (tedy před roztržkou mezi USA a Čínou, která nejspíše přinese změny). Stále se vyrábějí i „hloupé” mobily, jejich hlavní trhy jsou ale v méně rozvinutých zemích a ročně se jich prodá asi pětina oproti chytrým mobilům, který se v posledních letech prodává kolem 1,5 miliardy. Poměr prodejů mezi těmito dvěma kategoriemi se definitivně převrátil v první polovině roku 2013.

Chytré mobilní telefony uživatelům nabízejí nepřeberné množství aplikací od her přes kancelářské programy až po ovládání bankovních účtů. I díky nim se například více rozšířilo elektronické bankovnictví a pomohly rozmachu sociálních sítí. V řadě zemí zejména v Asii je vlády v posledním roce využily i pro boj s pandemií nemoci covid-19. Na druhou stranu ale mají i negativní dopady, objevila se třeba závislost na mobilech; existují i rizika jejich zneužití hackery.

V posledních letech se z technologicky nejvyspělejších zemí do světa šíří takzvaný internet věcí (Internet of Things, IoT) tedy propojení fyzických zařízení, která jsou schopna se mezi sebou propojovat a vyměňovat si data. Využití nachází v celé řadě oblastí - od běžných domácností přes zdravotnická a sociální zařízení až po průmysl či armádu. Jeho další rozšíření je pak spojeno s pátou generací mobilních sítí (5G), které nabízejí rychlejší a stabilnější připojení.

V domácnostech je internet věcí zastoupen nejčastěji „chytrými” topeními, světly, domácími spotřebiči nebo bezpečnostními zařízeními. K jejich ovládání se stále častěji používají hlasoví asistenti - ať už Siri od Applu, Alexa od společnosti Amazon nebo nebo Google Assistant. Kromě výhod ovšem internet věcí přináší i rizika, podobná jako u jiných zařízení připojených k internetu. Prudce tak roste počet kyberútoků na zařízení v IoT.

Samotný termín „internet věcí” se objevil už koncem 90. let minulého století, jedna z definicí pak považuje za zrod IoT okamžik, kdy k celosvětové počítačové síti bylo připojeno více zařízení než lidí, což se stalo mezi roky 2008 a 2009. Dnes internet věcí nachází kromě domácností využití například ve zdravotnictví (u monitorování zdravotního stavu na dálku) nebo průmyslu (kde mohou zařízení sloužit k monitorování prostředí v továrně nebo sledování stavu výrobních zařízení).

Pozornost médií celého světa na sebe v roce 2010 strhl internetový server WikiLeaks, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a tajných amerických diplomatických depeší. Zakladatel serveru Australan Julian Assange čelí obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení.

Počítačové sítě se staly terčem řady kybernetických útoků. Hackeři k napadení sítí často využívají škodlivých softwarů, které omezují nebo zabraňují uživateli přístup k počítači nebo souborům a obecně se označují jako ransomware. Asi nejmasivnější útok ransomwaru byl WannaCry z května 2017, který napadl 300 000 počítačů ve 150 zemích světa. Velmi aktivní jsou v oblasti kyberútoků v Evropě i USA ruští hackeři napojení na ruskou vojenskou rozvědku GRU. V posledních letech čelily útokům hackerů i nemocnice, ministerstva a další úřady v ČR.

Tisk trojrozměrných předmětů se v uplynulé dekádě - i díky tomu, že vypršely některé patenty - kromě průmyslu rozšířil i mezi fanoušky moderních technologií nebo kutily. Nejrozšířenější druh 3D tiskáren, který pro tvorbu předmětů využívá postupné tavení plastové struny a její vrstvení, se ve velkém vyrábí i v ČR. Firma Prusa Research, založená letos třicetiletým Josefem Průšou, patří dokonce ke světové špičce. Jeho tiskárna typu i3 je označována za nejrozšířenější 3D tiskárnu na světě.

3D tisk ovšem nachází uplatnění nejen mezi technologickými nadšenci, ale také v průmyslu. Používá se zejména pro vytváření prototypů, ale také u sériové výroby. Často u součástek, které by se pro složitý tvar - například dutiny uvnitř - jen těžko nebo vůbec nedaly klasickými postupy vyrobit. Pokud nestačí plasty, existují i 3D tiskárny (dražší a jiného druhu než ta od Prusa Research), které dokážou vytvářet předměty z prachových materiálů včetně kovů, které zapékají laserem.

Trojrozměrný tisk letos našel využití i v boji proti novému typu koronaviru. Na 3D tiskárnách se od jara ve velkém tiskly například důležité součástky pro nedostatkové ochranné štíty nebo redukce pro použití filtrů na potápěčských maskách ze sportovních obchodů, které využívali kvůli nedostatku jiné ochrany zdravotníci. Později se objevily také držáky, do kterých se zachytí gumičky od roušek nebo respirátorů a díky nimž je celodenní nošení těchto ochranných pomůcek pohodlnější.

Může se vám hodit na Zboží.cz: