Čína usiluje o vývoj vlastních čipů, potřebuje ale zahraniční technologii

Polovodiče jsou důležitou součástí mnoha zařízení od chytrých telefonů přes moderní ledničky až po automobily. Staly se také jedním z klíčových bodů v rámci širšího technologického boje mezi USA a Čínou.

Čína coby druhá největší ekonomika světa roky masivně investuje do rozvoje domácího odvětví výroby mikročipů. Jen těžko se jí ale daří dohánět konkurenty z USA, ale i z dalších částí Asie. Polovodiče jsou v mnoha zemích považovány za důležité pro národní bezpečnost a za známku technologické vyspělosti.

Letos řada velkých technologických firem z Číny učinila oznámení ohledně vlastních čipů. Jsou mezi nimi Baidu, Alibaba či Oppo. Tyto firmy sice navrhují vlastní čipy, při jejich výrobě jsou však stále závislé na zahraničních společnostech.

„Je to krok směrem k větší soběstačnosti, ale zatím jen malý,” uvedl partner firmy Bain & Company Peter Hanbury. „Konkrétně jde o příklady místně navržených čipů, ale velká část duševního vlastnictví, výroby, zařízení a materiálu se stále získává v zahraničí.”

Firmy navrhují vlastní čipy proto, aby mohly vytvářet polovodiče pro specifické aplikace, čímž se odlišují od konkurentů. Země však nemá nikoho, kdo by byl schopen špičkové polovodiče navrhované domácími společnostmi vyrábět. Největší výrobce čipů SMIC stále zaostává ve výrobní technologii. Země se tak bude muset spolehnout na některého ze tří zahraničních hráčů – americký Intel, tchajwanskou TSMC nebo jihokorejský Samsung.

Není to ale jen o výrobě. I firmy jako TSMC a Intel při výrobě spoléhají na vybavení a nástroje od dalších společností. V této oblasti se vliv soustřeďuje u několika málo hráčů. Jedinou firmou na světě schopnou vyrábět stroje, které jsou nutné pro výrobu nejmodernějších čipů, je nizozemská společnost ASML.

„Ekosystém polovodičů je velký a složitý, takže vybudovat soběstačnost je v tak širokém spektru technologií a schopností velmi obtížné,” dodává Hanbury.

Závislost na zahraničních společnost tak dělá čínské firmy zranitelné v době geopolitického napětí, což se stalo firmám Huawei a SMIC. Obě se ocitly ve Spojených státech na černé listině, která jim omezuje přístup k americkým technologiím.

Vlády po celém světě považují polovodiče za mimořádně strategickou a důležitou technologii. Spojené státy se snaží vrátit výrobu polovodičů zpět do USA, protože je považují za důležité pro národní bezpečnost vzhledem k tomu, že dodavatelské řetězce se soustředí v Asii. Podobně smýšlející země se také snaží spolupracovat, aby zajistily bezpečnost dodávek polovodičového řetězce.

Čína je sice v některých oblastech vývoje čipů před konkurenty, ale přinejmenším v krátkodobém horizontu bude mít problémy, aby je dohnala v nejmodernější technologii.

Například SMIC dokáže ve velkém vyrábět 28nanometrové čipy, které se dají používat v televizorech nebo automobilech. Nicméně TSMC už pracuje na technologii tří nanometrů, a má tak náskok před SMIC několik let.

„Je to jako když běžíte závod a chcete dohnat opravdu rychlého běžce, ale on vám rychle utíká,” řekl Hanbury.