Článek
Evropský navigační systém Galileo měl doposud na oběžné dráze síť 22 družic z celkově plánovaných 30. První služby začal uživatelům poskytovat na konci roku 2016.
Podle agentury DPA je z nyní 26 satelitů Galilea ve vesmíru funkčních 14. Další čtyři budou uvedeny do provozu až po zvládnutí testů. Čtyři nově vypuštěné aparáty by mohly začít posílat použitelná data v únoru příštího roku. Pak bude fungovat 22 satelitů, přičemž k úplnému celosvětovému pokrytí jich Galileo potřebuje minimálně 24.
Problémy jsou doposud se dvěma satelity, které byly vyneseny do vesmíru v lednu. Dostaly se totiž na nesprávnou oběžnou dráhu a podle Evropské kosmické agentury (ESA) podstupují testy a jsou mimo provoz. Start dalších aparátů systému je plánován na rok 2020.
Co přinesl systém Galileo?
Nejzajímavější je na systému Galileo jeho přesnost. Odchylka totiž není několik metrů, ale pouze pár desítek centimetrů. Konkrétně platící zákazníci a záchranné složky mohou počítat s přesností na 30 centimetrů, běžní uživatelé pak s odchylkou jeden metr.
To je čtyřikrát lepší výsledek než v případě konkurenčních systémů. Navigace tak bude dostupná i v místech, kde doposud GPS nefungovalo.
Velmi zajímavé je také to, že Galileo nabízí zpětný komunikační kanál. V praxi tak navigační zařízení budou schopna signál nejen přijímat, ale také vysílat. To přijde vhod záchranným složkám.
Záchranáři tak při nejrůznějších katastrofách budou moci odeslat přes družice svoji přesnou polohu a další údaje i ve chvíli, kdy nebude běžná komunikační infrastruktura dostupná.
Využívat konkurenční systém GPS mohou pouze uživatelé, jejichž zařízení jsou na nový standard připravena. Sluší se nicméně podotknout, že čipové sady pro Galilea vyrábí již prakticky všichni velcí výrobci. Řada nových přístrojů je tak schopna pracovat s přesnější navigací automaticky, aniž by se museli uživatelé o něco starat.