Článek
Projednávání návrhu provázela vzrušená debata poslanců o tom, jak nenávistné projevy definovat. Schválené znění se nakonec týká podněcování k nenávisti, násilí a diskriminaci a urážek na základě rasy a vyznání. Dále zahrnuje výzvy k teroristickým činům, obhajování terorismu a také sdělení obsahující prvky kuplířství, obtěžování a dětské pornografie.
To, co není tolerováno na ulici, by nemělo být tolerováno ani na internetu.
Jednodenní lhůta by se vztahovala na nahlášené příspěvky, které jsou "zjevně" nezákonné. Pro návrh hlasovali zákonodárci strany Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona a zástupci Socialistické strany. Ostatní poslanecké kluby byly proti.
"To, co není tolerováno na ulici, by nemělo být tolerováno ani na internetu," citovala zpravodajská společnost franceinfo autorku opatření Laetitii Aviaovou z REM. Podle agentury AP by po schválení návrhu musely také internetové vyhledávače přestat na zakázaný obsah odkazovat.
Deník Le Monde vysvětluje, že francouzský návrh je inspirován Německem, kde podobný zákon platí od ledna 2018. Jeho účinnost je ale podle expertů těžké vyhodnotit. Podle Le Monde po jeho zavedení rozhodně z německého internetu nenávistné projevy nezmizely, rovněž se ale nedostavila rozsáhlá cenzura, které se nyní obávají někteří ve Francii.