Článek
Slavný vývojář John Carmack, který stojí za akční legendou Doom, se nechal jednou slyšet, že příběh ve hře je jako příběh ve filmu pro dospělé. U bojových her tomu tak určitě hromadu let bylo, ale Mortal Kombat šel jinou cestou. S každou hrou prohluboval příběhové pozadí kolem turnaje na život a na smrt. S desátým dílem přišla dokonce i plnohodnotná kampaň plná filmečků, které se odehrávaly mimo arény bojovníků. Jedenáctka jde ještě mnohem dál.
Aby vývojáři vrátili známé postavy, které v průběhu jednotlivých dílů padly během mezidimenzních invazí, tak použili berličku v podobě hrátek s časem. Na scénu tak přichází tajemná Kronika, která jde po krku bohu hromů a blesků – Raidenovi. Ten totiž zabil jejího syna Shinnoka. Svým konáním propojí dvě časové osy do jedné a tím vrátí nejen padlé bojovníky, ale vytvoří i časové paradoxy, které střetnou mladší já s těmi staršími.
Hrdinové v čele s Liu Kangem, Kung Laem, Johnny Cagem, či Sub-Zerem musí Kronice zabránit v kompletním přepsaní časové linie. Příběh je díky tomu plný zvratů a také příjemných překvapení. Na bojovku vážně dobrý.
I přes jeho kvality ale není právě příběh kvůli čemu si milióny hráčů každý díl pořizují. Samozřejmě jde o souboje plné zlomených končetin a absurdních zakončovaček, tzv. fatalit. Zde jsou vývojáři pevný v kramflecích a desítky let zkušeností jsou znát. Soubojový systém je naprosto perfektně vybalancovaný, nyní okořeněný o rozdělení ukazatele pro ofenzívu a defenzívu.
Pokud jsou ukazatele nabité, tak mají hráči k dispozici dva speciální defenzivní a dva ofenzivní pohyby. Při obraně se hráč může dostat z nepřátelského komba a při útoku prodloužit své kombo, či na jedno plynule navázat druhým. Navíc jejich dobíjení záleží na pohybu, který jím posílíte. Pokud jej tedy hráč využije k něčemu slabému, jako je posílení jednoho úderu, tak se dobije celkem rychle. U speciálních úderů s výrazným dopadem na souboj se nabíjí klidně i celé kolo.
S tím přichází změna tzv. X-Ray útoků, tedy speciálních útoků provedených v efektivním zpomaleném čase za rentgenových záběrů praskajících kostí. Tyto útoky v minulosti používaly právě onen ukazatel, který je nyní rozdělen na dva. V jedenáctce je to ale úplně jinak. Tyto útoky nespotřebovávají nic z ukazatele, ale je možné je použít pouze v momentě, kdy má hráč 30 % a méně zdraví. I tyto útoky lze ale vyblokovat.
Co se týká bojovníků, tak se vrací všichni staří známí. Ať už jde o Kitanu, Baraku, Kabala, Scorpiona či Jaxe, tak jsou zde i nové postavy, jako je několikaruký Kollector, čas ovládající Geras či bohyně Cetrion. Celkem nový Mortal Kombat obsahuje 25 postav s tím, že v budoucnu opět dorazí další.
Znovuhratelnost a hlavně variabilitu zde zajišťuje systém variant bojovníků. Hráči si v režimu Krypty a klasických věžích odemykají různé odměny pro bojovníky. Ať už jde o přímočaré fatality nebo hlášky na začátku a na konci zápasů až po novou výbavu. Postavy si tak lze přizpůsobit ke stylu hraní, jaký hráči vyhovuje vybráním různých vlastních komb. Lze si tak udělat postavu zaměřenou na obranu, nebo na útok.
Herní ekonomika pokulhává
Ačkoliv je tento systém skvělý a dodává hře velkou hloubku, tak odemykání jednotlivých věcí vývojáři během vydání moc nevychytali, a jedná se tak o jedinou výtku, jinak skvělé hře. Hráč totiž požadované věci získává během zdolávání věží plných soupeřů. Bohužel je toto odemykání neskutečně zdlouhavé, a zkompletování každé z postav tak může s přehledem zabrat desítky hodin. Vývojáři se však nechali slyšet, že na fungování ekonomiky pracují a že jej budou postupně ze získaných dat od hráčů vylepšovat.
První úprava proběhla ihned po vydání, ale i teď je to stále na hraně. Pokud tedy plánujete hrát jen občas po večerech, tak i za stávající situace si toho moc nepoodemykáte. Ne že by to nějak extrémně narušovalo hratelnost, ale pokud máte oblíbenou postavu, pro kterou chcete mít odemknuto naprosto vše, zdlouhavý proces může frustrovat.
Sváteční hráči či jen parta kamarádů, které se jednou za čas sejde, aby si nabila čumák, ale o nic nepřichází. Mimo příběhovou kampaň, klasický versus režim a hojně upravitelné věže, samozřejmě nechybí ani kompetitivní režim. Brzy vyjde také Kombat League pro ty nejlepší.
Po technické stránce není, co novému Mortal Kombatu vyčíst. Arény jsou plné detailů, postavy jsou bravurně zpracované a zdrcující útoky a fatality, které lámou kosti a ničí orgány, neskutečně efektivní. I přes svou brutalitu jsou ale opět vtipně přehnané a ve skutečném světě neproveditelné.
O to víc je překvapující, že titul běží na notně zastaralé technologii Unreal Engine 3, kterou si ale vývojáři hodně upravili pro své účely. Po superhrdinských Injustice 2 je Mortal Kombat 11 nejhezčí bojovkou pod sluncem.
Přes počáteční zakopnutí v systému ekonomiky se to ale vývojářům z NetherRealm opět podařilo. Nový Mortal Kombat 11 je plný úžasných momentů. Pokud by se jednalo o poslední díl, tak by se vývojáři neměli za co stydět. Dokonce i šéf vývoje Ed Boon potvrdil, že je možné, že si dá série nějakou dobu pauzu. A po jedenáctce si ji s velkým klidem může dát.
Mortal Kombat 11 vyšel pro osobní počítače a herní konzole PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch.
HODNOCENÍ: 9/10
Může se vám hodit na Zboží.cz:
Druhá strana mince
Pamatuji si jako včera, když jsem do své konzole Sega Megadrive II poprvé vložil kazetu nesoucí název Mortal Kombat 3. Na ty úporné boje, na jejichž konci stáli Motaro a samozřejmě i Shao Kahn. Na to, jak obrovsky zábavná a návyková ta hra byla, tak je samozřejmě optikou dnešních měřítek graficky neskutečně odporná. A ač je nejnovější vydání souboje na život a na smrt graficky nesrovnatelné, stejně mě celý herní systém (a pomalost dostávání se ke všem prvkům jednotlivých bojovníků) trochu znechutil.
Pamatuji si jako včera, když jsem do své konzole Sega Megadrive II poprvé vložil kazetu nesoucí název Mortal Kombat 3. Na ty úporné boje, na jejichž konci stáli Motaro a samozřejmě i Shao Kahn. Na to, jak obrovsky zábavná a návyková ta hra byla, tak je samozřejmě optikou dnešních měřítek graficky neskutečně odporná. A ač je nejnovější vydání souboje na život a na smrt graficky nesrovnatelné, stejně mě celý herní systém (a pomalost dostávání se ke všem prvkům jednotlivých bojovníků) trochu znechutil.
Pamatuji si jako včera, když jsem do své konzole Sega Megadrive II poprvé vložil kazetu nesoucí název Mortal Kombat 3. Na ty úporné boje, na jejichž konci stáli Motaro a samozřejmě i Shao Kahn. Na to, jak obrovsky zábavná a návyková ta hra byla, tak je samozřejmě optikou dnešních měřítek graficky neskutečně odporná. A ač je nejnovější vydání souboje na život a na smrt graficky nesrovnatelné, stejně mě celý herní systém (a pomalost dostávání se ke všem prvkům jednotlivých bojovníků) trochu znechutil. Jak kolega zmínil, pro nás, víkendové gaučáky, tahle hra není dělaná. Když se jednou za měsíc sejdu s kamarádem u Xboxu, chci si hru užívat naplno a nemám zájem trávit dlouhé noci nekonečnými souboji, jen abych mohl využívat všech atributů své oblíbené postavy. Prostě nechci. A když už dělám kvůli zisku bodů fatalitu, kterou jsem viděl v režimu věží asi tak stokrát, rád bych měl možnost ji odkliknout, a ušetřit tak 20 sekund života.
Pamatuji si jako včera, když jsem do své konzole Sega Megadrive II poprvé vložil kazetu nesoucí název Mortal Kombat 3. Na ty úporné boje, na jejichž konci stáli Motaro a samozřejmě i Shao Kahn. Na to, jak obrovsky zábavná a návyková ta hra byla, tak je samozřejmě optikou dnešních měřítek graficky neskutečně odporná. A ač je nejnovější vydání souboje na život a na smrt graficky nesrovnatelné, stejně mě celý herní systém (a pomalost dostávání se ke všem prvkům jednotlivých bojovníků) trochu znechutil. Jak kolega zmínil, pro nás, víkendové gaučáky, tahle hra není dělaná. Když se jednou za měsíc sejdu s kamarádem u Xboxu, chci si hru užívat naplno a nemám zájem trávit dlouhé noci nekonečnými souboji, jen abych mohl využívat všech atributů své oblíbené postavy. Prostě nechci. A když už dělám kvůli zisku bodů fatalitu, kterou jsem viděl v režimu věží asi tak stokrát, rád bych měl možnost ji odkliknout, a ušetřit tak 20 sekund života.
Pamatuji si jako včera, když jsem do své konzole Sega Megadrive II poprvé vložil kazetu nesoucí název Mortal Kombat 3. Na ty úporné boje, na jejichž konci stáli Motaro a samozřejmě i Shao Kahn. Na to, jak obrovsky zábavná a návyková ta hra byla, tak je samozřejmě optikou dnešních měřítek graficky neskutečně odporná. A ač je nejnovější vydání souboje na život a na smrt graficky nesrovnatelné, stejně mě celý herní systém (a pomalost dostávání se ke všem prvkům jednotlivých bojovníků) trochu znechutil. Jak kolega zmínil, pro nás, víkendové gaučáky, tahle hra není dělaná. Když se jednou za měsíc sejdu s kamarádem u Xboxu, chci si hru užívat naplno a nemám zájem trávit dlouhé noci nekonečnými souboji, jen abych mohl využívat všech atributů své oblíbené postavy. Prostě nechci. A když už dělám kvůli zisku bodů fatalitu, kterou jsem viděl v režimu věží asi tak stokrát, rád bych měl možnost ji odkliknout, a ušetřit tak 20 sekund života. Jsou to maličkosti, ale štvaly mě vážně hodně už po necelých 10 hodinách hraní. Mortal Kombat X mě nadchnul na první dobrou a až do vydání toho stávajícího jsem po něm pravidelně jednou za měsíc sáhnul. A ač je 11. díl ještě monumentálnější, tak mě některé maličkosti štvou natolik, že mi nezbývá než věřit v nějaký hodně hodně výrazný update. No, tak aspoň, že je zpět Baraka...
Pamatuji si jako včera, když jsem do své konzole Sega Megadrive II poprvé vložil kazetu nesoucí název Mortal Kombat 3. Na ty úporné boje, na jejichž konci stáli Motaro a samozřejmě i Shao Kahn. Na to, jak obrovsky zábavná a návyková ta hra byla, tak je samozřejmě optikou dnešních měřítek graficky neskutečně odporná. A ač je nejnovější vydání souboje na život a na smrt graficky nesrovnatelné, stejně mě celý herní systém (a pomalost dostávání se ke všem prvkům jednotlivých bojovníků) trochu znechutil. Jak kolega zmínil, pro nás, víkendové gaučáky, tahle hra není dělaná. Když se jednou za měsíc sejdu s kamarádem u Xboxu, chci si hru užívat naplno a nemám zájem trávit dlouhé noci nekonečnými souboji, jen abych mohl využívat všech atributů své oblíbené postavy. Prostě nechci. A když už dělám kvůli zisku bodů fatalitu, kterou jsem viděl v režimu věží asi tak stokrát, rád bych měl možnost ji odkliknout, a ušetřit tak 20 sekund života. Jsou to maličkosti, ale štvaly mě vážně hodně už po necelých 10 hodinách hraní. Mortal Kombat X mě nadchnul na první dobrou a až do vydání toho stávajícího jsem po něm pravidelně jednou za měsíc sáhnul. A ač je 11. díl ještě monumentálnější, tak mě některé maličkosti štvou natolik, že mi nezbývá než věřit v nějaký hodně hodně výrazný update. No, tak aspoň, že je zpět Baraka...