Facebookové skupiny jsou nástrojem dezinformátorů

Dvě přední analytičky, Nina Jankowiczová a Cindy Otisová, minulý týden v magazínu Wired napsaly, že mnohem větší starosti než sítě automatizovaných účtů či placená sdělení s ruskými zadavateli jim dělá cirkulace falešných tvrzení ve facebookových skupinách.

Uživatelům Facebooku se v posledních letech zobrazuje více obsahu od "přátel a rodiny" a méně toho od značek či mediálních organizací. Skupiny jsou od roku 2016 v rámci "přechodu k soukromí" propagovány jako důvěryhodný nástroj, který vytváří komunity okolo společných zájmů.

„Hodně lidí preferuje intimitu komunikace jeden na jednoho nebo jen v kruhu několika přátel,” vysvětloval šéf Facebooku Mark Zuckerberg v roce 2019. „Lidem není úplně příjemné mít trvalý záznam všeho, co zveřejňují,” uvedl v blogovém příspěvku.

Výzkum ale ukazuje, že vyzdvihované vlastnosti skupin, tedy soukromí a pocit komunity, jsou často využívány zahraničními i domácími hráči s nekalými úmysly ve snaze šířit nepravdivé informace a konspirace. Dynamika skupin často kopíruje fungování chatovacích aplikací, protože uživatelé zde sdílejí informace s lidmi nebo je přijímají od lidí, kteří patří do okruhu jejich kontaktů a které považují za důvěryhodné zdroje.

Těm, kdo se snaží rozdmýchávat politické spory, práci ulehčuje skutečnost, že skupiny jim poskytují nabídku potenciálních cílů roztříděných podle zájmů či dokonce podle bydliště. Škodliví aktéři mohou vytvářet podvodné profily uzpůsobené názorům publika, které chtějí infiltrovat.

Tento fenomén byl zjevný už v roce 2018, kdy spojenci nezávislého kandidáta do amerického Senátu Shivy Ayyaduraie použili skupiny k vytvoření dojmu o jeho podpoře mezi občany. Dnes je Ayyadurai jedním z nejnebezpečnějších přenašečů zdravotnických dezinformací, jehož příspěvky sbírají miliony komentářů a dalších reakcí. Tato sdělení brojí proti očkování, dále například fanouškům radí, aby si do úst strčili zapnutý fén a tím se zbavili koronaviru.

Skupiny jsou zároveň dál využívány k politickým dezinformacím. Konspirační teorie "Obamagate" stále nebyla konkrétněji vysvětlena ani jejími stoupenci, přesto analýza facebookových skupin provedená Jankowiczovou a Otisovou ukázala, že nepravdivý příběh o nelegálním špehování Trumpovy volební kampaně v nich nachází úrodnou půdu.

Vtipy na toto téma a odkazy na obskurní krajně pravicové weby na Facebooku v posledních měsících nasbíraly miliony sdílení. Dosah těchto narativů zvyšují koordinované aktivity napříč sítěmi skupin a stránek. Nejméně devět propojených stránek a dvě skupiny, které mají přes tři miliony lajků, respektive 71 000 členů, bylo vytvořeno s cílem nasměrovat uživatele k pětici "zpravodajských webů" plných senzačních tvrzení a konspirací. V květnu těchto pět stránek vydalo přes 50 textů propagujících "Obamagate", které byly následně sdílené v napojených protrumpovských skupinách. A kolotoč dezinformací se točí dál.

Deník Wall Street Journal (WSJ) nedávno zjistil, že i podle interního výzkumu Facebooku mají algoritmy stejnojmenné sociální sítě tendenci svými doporučeními vtahovat uživatele hlouběji do konspiračních vod. Reportáž také ukázala, že Facebook o tomto polarizujícím efektu věděl už v roce 2016. A i přes nedávné snahy firmy posvítit si na dezinformace související s covidem-19 skupiny dál slouží jako megafon pro lži.

Pro zmírnění tohoto problému by měl Facebook radikálně posílit transparentnost kolem vlastnictví a správy skupin a členství v nich. Jistě, soukromí bylo podstatou věci, uživatelé ale potřebují nástroje, které jim umožní pochopit původ konzumovaných informací. Facebook také musí pečlivěji prověřovat, jakým způsobem jsou skupiny a stránky klasifikovány, a zajistit, aby popisky odpovídaly obsahu sdílenému v dané komunitě. Většina skupin spadá do kategorie "obecné", což uživatelům ani bezpečnostním týmům Facebooku nepomáhá pochopit účel jednotlivých komunit.

Doporučování nových skupin by mělo úplně zmizet. Když by si je uživatelé museli hledat sami, možná by trošku více uvažovali o tom, kam se přidají. A na závěr, velkým skupinám by platforma neměla dopřávat stejnou úroveň soukromí jako rodinným skupinám, kde se sdílejí recepty a fotky miminek. Přesáhne-li skupina jistou hranici, dejme tomu 5000 členů, měla by být automaticky veřejná. Skupiny by pak mohli pozorovat analytici a novináři, na které momentálně Facebook při monitorování své platformy spoléhá.

Jak upozornily servery NPR a Poynter, dezinformace a hoaxy nešíří pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé. Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.