Článek
Podle ní za účty stály úřady a strana současné hlavy státu Daniela Ortegy a provozovaly je jako klasickou trollí farmu, jejímž cílem bylo manipulovat veřejným míněním v Ortegův prospěch. Napsala o tom agentura AP.
Společnost Meta uvedla, že síť dezinformačních účtů začala fungovat po sérii masových protivládních protestů v roce 2018. Jejich obsah útočil na opozici a snažil se vládu představit v lichotivém světle. Společnost Meta uvedla, že účty obsluhovali zejména zaměstnanci pošty, ale také dalších vládních úřadů, například nejvyššího soudu a správy sociálního zabezpečení. V říjnu Meta zrušila celkem 937 účtů, 140 stránek a 24 skupin na Facebooku a 363 instagramových profilů.
„Byla to kampaň napříč platformami... Šlo o komplexní síť na Facebooku, Tiktoku, Instagramu, Twitteru, YouTubu, Blogspotu a telegramu a na propojených internetových stránkách. Zveřejňovali pozitivní obsah o vládě a negativní komentáře o opozici a stovky falešných účtů používali k tomu, aby tyto příspěvky šířili,” uvedla společnost Meta v prohlášení.
Při protivládních demonstracích před třemi lety podle mezinárodních organizací zemřelo nejméně 325 lidí. Od té doby zemi opustilo na 140 000 lidí nespokojených s režimem. Ortega demonstrace označil za pokus o státní převrat.
Od té doby Ortega, který zemi vládl už koncem 80. let, výrazně posílil svou moc a uchází se o čtvrtý prezidentský mandát. Jako kandidátku na viceprezidentku si opět vybral svou manželku Rosarii Murillovou. Hlasování se uskuteční o víkendu a Ortegovu pozici pravděpodobně nijak neohrozí. Od května totiž nikaragujské úřady zadržely sedm opozičních představitelů, kteří se chystali kandidovat proti němu, a tak Ortega v podstatě nemá konkurenci. Podle USA a ochránců lidských práv tím volby ztratily jakoukoli důvěryhodnost.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Jak upozornily servery NPR a Poynter, dezinformace nešíří jen pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé. Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to v řádu i několika milionů dolarů.
