Článek
Původní dohodu o přenosu dat známou jako Privacy Shield („štít EU-USA”) zneplatnil v roce 2020 Soudní dvůr EU, protože podle něj nezajišťovala dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů. Podle unijních zdrojů agentury Reuters bude nicméně trvat několik měsíců, než se shodu ohledně principů podaří přetavit v konečnou dohodu.
„Mám radost, že jsme našli principiální shodu ohledně nového rámce pro transatlantické toky dat,” řekla von der Leyenová. Podle Bidena dohoda „ulehčí ekonomické vztahy s EU v hodnotě 7,1 bilionu dolarů (158,6 bilionu korun)”.
Detaily EU neprozradila
Von der Leyenová dodala, že nová dohoda „umožní předvídatelné a důvěryhodné toky mezi EU a USA a zajistí ochranu soukromí a občanských svobod”, k jejímu konkrétním obsahu však neuvedla žádné detaily.
Nejmenovaný činitel EU agentuře Reuters řekl, že schválení finální podoby nového nastavení pravidel bude trvat řadu měsíců. „USA musí nejprve připravit svůj exekutivní příkaz a my pak musíme udělat naše vnitřní konzultace v (Evropské) komisi a v Evropském sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB),” řekl.
Pokuty za porušení GDPR loni v EU vzrostly na 27 miliard
Soudní dvůr EU v červenci 2020 zneplatnil dohodu mezi Bruselem a Washingtonem a vyhověl tak stížnosti rakouského aktivisty Maxe Schremse, podle nějž dokument nezajišťoval uživatelům dostatečnou ochranu před špehováním ze strany americké vlády.
Soud ale nechal v platnosti starší mechanismus zasílání dat do třetích zemí. Dozorčím orgánů v jednotlivých členských zemích dal nicméně možnost pozastavit nebo zakázat posílání dat mimo EU v případech, kdy nelze mít jistotu o úrovni ochrany údajů v cílových zemích.
Rozhodnutí Soudního dvora EU přivítali bojovníci za ochranu soukromí uživatelů, ale ostře jej kritizovaly americké technologické firmy.
Dohody „štít EU-USA” využívalo asi 5000 amerických firem včetně technologických gigantů jako Google či Amazon, které se po rozhodnutí unijního soudu ocitly v právní nejistotě. Regulační úřady v evropských zemích podle serveru Politico v tomto směru dosud přivíraly oči a doufaly v rychlé uzavření nové dohody. V USA i EU nicméně narůstal tlak na lídry, aby našli trvalejší řešení co nejrychleji. Úřady ve Francii, Rakousku či Nizozemsku přitom v poslední době začaly místním firmám zakazovat přesun dat do USA.
Facebook a Instagram
Americká společnost Meta Platforms v této situaci v únoru pohrozila, že pokud se nepodaří dohodu obnovit, zváží stažení svých platforem Facebook a Instagram z Evropy.
„Pokud nebude přijat nový transatlantický rámec pro přenos dat a nebudeme se moci nadále spoléhat na standardní smluvní doložky nebo na jiné alternativní způsoby přenosu dat z Evropy do Spojených států, pravděpodobně nebudeme schopni nabízet řadu našich nejvýznamnějších produktů a služeb v Evropě včetně Facebooku a Instagramu,” uvedli tehdy zástupci společnosti Meta ve zprávě pro americkou komisi pro cenné papíry.
Zrušíme Facebook a Instagram Evropanům, varoval Zuckerberg
Zprávu o nové dohodě přivítali zástupci evropských společností. „Právní jistota ohledně toku dat podnítí inovace, růst a vytváření pracovních míst. Dohoda je vítězstvím pro podniky na obou stranách Atlantiku,” řekl Markus Beyrer, ředitel evropské podnikatelské konfederace BusinessEurope.
Rakouský aktivista Schrems po oznámení řekl, že hodlá novou dohodu prozkoumat, až vyjdou najevo její konkrétní obrysy. „Konečný text dorazí až za nějaký čas, až přijde, tak jej podrobně prozkoumáme společně s našimi právními experty z USA. Pokud nebude odpovídat právu EU, my nebo jiná skupina jej pravděpodobně napadneme,” řekl.