Článek
„Lidé by měli vědět, že internet není anonymní a to, co tam napíší, že tam zůstane, že je to dohledatelné a že za to mají odpovědnost, mnohdy i tu trestní,“ řekl Zeman.
„Veřejnost musí být informována o tom, že právo platí i na internetu,“ uvedla také ombudsmanka Anna Šabatová.
Smažte ten příspěvek na celé síti, mohou nově nařídit soudy Facebooku
Nenávistné výroky neboli hate speech označil Zeman za nemoc současné doby, kterou je třeba léčit, jinak může postoupit do dalšího stadia a vést k podobným činům, jako byl nedávný útok na synagogu v Halle.
Němec se přiznal k útoku v Halle, motivem byl antisemitismus
Při postihování nezákonných projevů nenávisti na internetu musí policie a žalobci podle Zemana uplatňovat nové metody a přizpůsobit se charakteristikám on-line prostoru.
Represe ale není podle Zemana jediným lékem, ale spíše krajním řešením. Důležitá je prevence, osvěta, působení v rodinách i školách.
Podle ombudsmanky by měli projevy nenávisti kategoricky odsoudit lidé, kteří mají společenskou odpovědnost – politici či vědci.
Nikdy předtím jsem neviděl ani neslyšel tak koncentrovanou zlobu.
„Je málo problémů naší doby, které by mě znepokojovaly tak jako šíření nenávisti na internetu,“ uvedla Šabatová.
„Masovost a částečná anonymita svádějí k tomu, že lidé vychrlí výroky tak odporné a nehumánní, až se tají dech,“ řekla na konferenci. Nenávistné projevy podle ní ovlivňují klima ve společnosti. Vyjádřila obavu o mladou generaci, která by mohla nenávistné výroky brát jako normu.
Také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že jej nenávist na internetu tíží víc než mnoho jiných společenských problémů. Popsal svůj šok po otevření diskuse pod článkem na webu seriózních novin.
„Nikdy předtím jsem neviděl ani neslyšel tak koncentrovanou zlobu, vulgarity, urážky, útoky na nejintimnější stránku lidské osobnosti, oplzlosti, polopravdy a lži, to vše promíchané v jedovaté bažině anonymních diskutérů,“ řekl Rychetský.
Zdůraznil, že nenávidí cenzuru. Je však podle něj potřeba hledat prostředky, jak na jedné straně hájit právo jedince vyjádřit své názory, na druhé straně zabránit šíření názorů propagujících rasismus, xenofobii a všechny formy nenávisti.
„Existuje právo nenávidět? Máme svobodu k tomu, abychom byli zlí? Pokud se lze bránit, tak jakými prostředky a jakou silou?“ uvedl Rychetský. Doplnil, že právo podle něj zaostává za technologickým rozvojem „o několik koňských délek“.