Článek
Povinné bude rovněž označování politické reklamy či zveřejňování jejích zadavatelů. Počítá s tím akční plán pro demokracii, který ve čtvrtek představila místopředsedkyně Komise Věra Jourová.
Současná covidová pandemie podle Bruselu odhalila zranitelnost EU v digitálním prostoru, kde se šíří množství dezinformací spojených s nemocí či vakcínami. Podle unijní diplomacie zároveň mnoho manipulativních příspěvků, často vytvořených v Rusku či v Číně, usiluje o ovlivnění voleb v evropských zemích či o nabourávání demokracie.
Komise proto chystá řadu závazných návrhů a doporučení v rámci zveřejněného plánu, který se věnuje třem oblastem: boji s dezinformacemi, ochraně transparentnosti voleb a podpoře nezávislých médií.
EK vyzvala internetové firmy k účinnějšímu boji s dezinformacemi
„Musíme přizpůsobit naše pravidla možnostem a výzvám digitálního věku,” prohlásila Jourová, podle níž v současnosti evropská demokracie není dostatečně odolná vůči dezinformacím a manipulacím.
Komise chce proto mimo jiné změnit přístup k sociálním sítím a dalším internetovým platformám, které až dosud pouze na základě dobrovolného kodexu monitorují a odstraňují příspěvky šířící nepravdivé informace. Komise chystá pravidla, která dají úřadům do rukou možnost nařídit smazání některých příspěvků, pokud k němu sítě nepřistoupí samy. Regulátoři v jednotlivých státech budou mít v koordinaci s určeným evropským úřadem možnost postihovat nedostatky. Konkrétní podmínky má obsahovat norma o digitálních službách, kterou chce Komise navrhnout ještě v prosinci.
Brusel v rámci zveřejněného plánu rovněž předloží návrh normy zavádějící povinné označování politické reklamy na internetu. Na jeho základě by mělo být ihned po zveřejnění jasné, jaké příspěvky jsou součástí politické kampaně a kdo je financuje. Komise chce rovněž přijmout nová pravidla pro transparentnější financování evropských politických stran.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Velmi často se hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to i v řádu milionů dolarů.
