Článek
V anketě Novinek hlasovalo v uplynulém týdnu za pouhých 48 hodin více než 41 tisíc lidí. Přitom drtivá většina dotázaných (96,7 %) uvedla, že jsou rozhodně proti návrhu, aby operátoři sbírali pro stát data o webech, které lidé navštívili. Dalších 1,2 % respondentů uvedlo, že spíše ne.
Kladnou odpověď – tedy souhlas s chystaným návrhem – zvolil pouze minimální zlomek lidí, konkrétně 2,1 %.
Návrat totality, obávají se lidé
V diskuzi pod článkem, kde jsme o návrhu obou ministerstev informovali, se pak objevilo bezmála 2000 příspěvků, v nichž lidé nejčastěji vyjadřovali své obavy z možného narušení soukromí a návratu totality (49 %).
„V právní demokracii by tuto nehoráznost ani nikdo nenavrhoval,“ rozčílil se Pavel H. „Hrůza, kam až jsme došli. Pod pláštíkem ochrany demokracie bude mít stát přehled o všech, kdo nejsou loajální k jejich představám toho správného postoje. Začínáme se řadit k zemím, jako je Čína,“ nebral si servítky Vladimír Č.
Řada lidí kritizovala také vládu a spekulovala o politických motivacích takového návrhu (22 %). „Schopný zločinec zamete stopy a kvůli neschopnému není důvod o takové právní úpravě vůbec uvažovat. Jediným důvodem je mít k dispozici plošnou kontrolu obyvatelstva,“ podělil se o svůj názor Lukáš B.
Diskutující také často poukazovali na ekonomické dopady pro poskytovatele internetu (16 %), které se vcelku logicky nakonec promítnou do koncových cen pro zákazníky.
I když se v diskuzích na Novinkách často střetávají různé názorové tábory, v tomto případě se čtenáři ve svých postojích shodovali. Najít někoho, kdo by návrh obhajoval, bylo v diskuzi pod původním článkem prakticky nemožné.
Politici řadí zpátečku?
Ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu si od nového návrhu slibují usnadnění práce pro policii a zpravodajské služby. Ochránci zákona by v případě přijetí návrhu mohli žádat data o tom, jaké webové stránky konkrétní lidé navštívili, a to při vyšetřování prakticky všech trestných činů.
Po výtkách novinářů i odborné veřejnosti se ozval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), jenž se nechal slyšet, že žádný Velký bratr nebude. „Osobně žádné šmírování rozhodně nepodporuju. Pokud vyhláška, o které teď běží odborná diskuze, takové riziko obsahuje, přese mě určitě neprojde,“ prohlásil Rakušan na síti X.
„Ne. Nic takového za mé vlády fakt realizováno nebude,“ vyslal jasnou zprávu do světa premiér České republiky Petr Fiala (ODS) na síti X, kde sdílel i článek Novinek o Velkém bratru. Odkazovaný článek shrnuje reakce odborníků, kteří před návrhem ministerstev varují.
Ne. Nic takového za mé vlády fakt realizováno nebude… pic.twitter.com/Hpsphb1J00
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 14, 2025
Ve světě je opačný trend
Proti šmírování uživatelů se postavil také Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), podle kterého je současný návrh v přímém rozporu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU.
„Na to ÚOOÚ upozorňoval obě ministerstva. Nejzásadnější je, že už v roce 2014 evropský soudní dvůr prohlásil za nepřípustné uchovávání údajů o všech občanech plošným a nerozlišujícím způsobem – taková úprava je ovšem dosud v českém právním řádu zakotvena,“ prohlásil pro Novinky Milan Řepka, mluvčí ÚOOÚ.
Ve světě je přitom patrný opačný trend, kdy se zákonodárci snaží soukromí uživatelů na internetu co nejvíce chránit. Pod tlakem regulátorů tak provozovatelé webů musí žádat o souhlas, zda smí dané internetové stránky ukládat cookies – tedy malé datové soubory, které se ukládají přímo ve vašem prohlížeči.
Tvůrci operačních systémů zase nabízejí funkci nesledovat, aby se jednotlivé aplikace nemohly dozvědět o vás a vašem zařízení více, než si budete skutečně přát.