Článek
Na první pohled rozhodně nepůsobí jako dron, spíše jako malé letadlo. Posádka se do něj ale nevejde. Bezpilotní letoun s rozpětím pět metrů vzniká v Česku již desátým rokem a většinou slouží pro vojenské účely.
„Užívá se pro ochranu hranic a pobřeží, monitoring strategické infrastruktury státu, pro zpravodajské činnosti nebo na kalibraci letištních radiomajáků,“ objasnil ředitel výrobní firmy Primoco UAV SE Ladislav Semetkovský. Momentálně dron hlídá třeba hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou.
Až na dvě součástky se navíc bezpilotní letoun v tuzemsku od základu také vyvíjí. Dováží se pouze geolokační zařízení z Norska a autopilot ze Španělska.
CES 2025: Budoucnost cestování? Osobní letadlo naložíme do kufru auta
V Česku také nyní vzniklo unikátní řešení pro posílení mobilního signálu při krizových událostech i komerčních akcích konajících se mimo běžné pokrytí. Technologii představil operátor na letišti v Krašovicích na Písecku jako vůbec první v Evropě.
„Jde o inovativní řešení, které poskytuje mobilní signál zákazníkům v místech, kam nedosahuje, nebo se jedná o chráněné oblasti či nenadálé situace, kdy zkrátka signál vypadne. Nahrazuje mobilní vysílače,“ objasnil manažer mobilních sítí společnosti T–Mobile Otakar Mráz.
Operátor nyní v Česku pokrývá pozemními vysílači podle dat Českého telekomunikačního úřadu 95 procent území.
Bezpilotní letoun dokáže mobilním signálem z výšky pokrýt až 20 kilometrů čtverečních. Letět vydrží 15 hodin a doletí až 1800 kilometrů při rychlosti 120 kilometrů v hodině.
„Model One 150 je první certifikovaný bezpilotní letoun v této kategorii v civilní oblasti – má oprávnění EASA LUC na úroveň SAIL III a je ve finální fázi vojenské certifikace dle normy NATO STANAG 4703. To znamená, že je prakticky roven běžnému dopravnímu letadlu – může létat nad zastavěnou oblastí a nemusí přitom mít povolení Úřadu civilního letectví, což zvyšuje flexibilitu a efektivitu jeho nasazení,“ dodal Semetkovský.
1000 aktivních uživatelů
Pro přenos signálu se využívá kanál o šířce 10 MHz, přenosová rychlost dosahuje až 90 Mbps. Dosah signálu závisí na výšce letu a použitých frekvencích. Běžně jde o pokrytí plochy zhruba 9 km2, přičemž limit se blíží 20 km2. Jeden dron v rámci distribuce mobilního signálu dokáže obsloužit až tisíc aktivních uživatelů.
Z pohledu uživatele se přitom kromě pokrytí nic nemění, stačí mít mobilní telefon podporující 4G nebo 5G a aktivní SIM kartu u provozujícího operátora.
Vestavěný mobilní vysílač může být připojen do dedikovaného lokálního jádra sítě a vytvořit například i samostatnou kampusovou síť, třeba pro záchranné složky. Přímo do jádra živé sítě ale může být připojen i přes satelit.
Bezpilotní letoun nese vybavení o hmotnosti 8 kg, unese ale až 30 kg a pohybuje se v operačním nasazení ve výšce 1-2 km nad zemí.
Obletí Jizerskou 50
V praxi se během února dron podívá na Jizerskou padesátku, kde si odbyde svou premiéru. Službu prokáže zejména v okolí Smědavy, kde je problém pokrýt signál z české části.
„V místě bude kroužit jeden dron, jenž pokryje území, které pozemními vysílači pokryto není. Jsou určité povětrnostní podmínky, které vzlétnutí neumožňují, ale budeme dělat vše pro to, aby se nám to povedlo. Tím, že bude létat nad chráněnou oblastí, potřebujeme ještě souhlas od chráněné krajinné oblasti,“ doplnil informace ředitel byznys divize mobilního operátora Luboš Lukasík.
Operátor doplnil, že v tuto chvíli probíhají jednání s relevantními rezorty vlád EU o nabídce technologie pro podporu jejich záchranných nebo obranných složek. Na kolik korun vyjde letová hodina dronu, nechtěla společnost komentovat.