Článek
O návrhu nové ústavy, který je volně k dostání v ulicích, obchodech či na internetu, se v posledních týdnech šíří velký počet dezinformací nebo polopravd. Text, který sepsal sněm, kde převažovali nezávislí či levicoví poslanci, klade velký důraz na sociální práva, mnohonárodností skladbu státu a ekologii. To je výrazná změna vůči stávající ústavě, která má protržní a konzervativní ráz.
Dezinformace či polopravdy se šíří hlavně na sociálních sítích a komunikačních platformách. Podle odhadu odborníka na sociální sítě a internet Marcela Mendozy se například dezinformace o nové ústavě šíří na Twitteru třikrát rychleji než zprávy zavedených médií. Nejvíce uživatelů falešné či neúplné zprávy osloví ve 24 hodinách od zveřejnění, což ztěžuje zásah regulátorů sociálních sítí. „Ty vždy zasahují pozdě,“ dodává Mendoza.
Sociální sítě ale tvrdí, že se proti dezinformacím snaží bojovat. Společnost Meta, která provozuje Facebook či komunikační platformu WhatsApp, uvádí, že omezuje šíření nepodložených či vymyšlených zpráv a posílila redakční týmy. V podobném duchu se vyjádřil i Twitter, který ale odmítá zveřejnit informace, kolik odstranil falešných zpráv a účtů. Jeho mluvčí uvedl, že tak činí, jen když o to oficiálně žádají úřady a soudy.
Facebook, Google i Seznam. Desítky firem se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím
Snahám sociálních sítí ale moc nevěří šéf organizace Serval, která zajišťuje pořádání voleb, Andrés Tagle. „(Sociální sítě) prodávají reklamu, takže vítají, když se lidé více dívají na jejich obsahy, i když jsou třeba falešné,“ uvedl Tagle. Dodal, že některé falešné zprávy se týkají i jeho agentury.
Týden před hlasováním v průzkumech veřejného mínění převažuje odmítavý postoj k nové ústavě, uvedla stanice France 24. Deset až 15 procent voličů ale stále neví, zda půjde k volbám a jak bude hlasovat. Jestliže na sociálních sítích mají převahu dezinformace, které haní návrh ústavy, v ulicích jsou naopak více vidět zastánci nové normy. „Nejpravděpodobnější scénář je, že zvítězí zamítnutí (ústavy),“ uvedl politolog Marcelo Mella.
Podle politologa Ernesta Ottoneho, který má blízko k levici, se však do výsledku referenda promítnou zatím málo přesvědčivé výsledky vlády nového levicového prezidenta Gabriela Borice a změna atmosféry v zemi ve srovnání s rokem 2020, kdy Chilané rozhodli, že chtějí novou ústavu. Stávající situace si podle něj vyžaduje umírněnější přístup a novému textu vyčítá, že oslabuje rozdělení moci ve státě, řekl deníku El País. Hlas nové ústavě proto nedá a porážku v referendu vnímá jako začátek cesty k ještě lepšímu návrhu.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
