Článek
"Na základě našich zjištění vidíme, že se v dnešní době s kybernenávistí setkává velké množství dětí a adolescentů. Proto bychom s nimi o těchto zkušenostech měli více mluvit a poradit jim, jak reagovat. Je důležité zjistit, které děti toto riziko může nejvíce ohrozit a přizpůsobit tomu strategie prevence a intervence," řekla psycholožka Hana Macháčková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, jedna z autorek výzkumné zprávy.
V Polsku má srovnatelnou zkušenost 47 procent dětí, ve Francii jen 21 procent. Rozdíly jsou i ve frekvenci. V Česku naráží na nenávistné obsahy denně nebo skoro každý den až šest procent dětí, v Itálii nebo na Slovensku jedno procento dotazovaných. Ve všech zemích je zkušenost úzce spjatá s věkem, častější je u starších dětí a adolescentů.
"Negativní dopady se však netýkají jenom jednotlivců, kteří se s nenávistnými obsahy na internetu přímo setkají, ale celé společnosti. Výzkumy ukazují, že kybernenávist snižuje soudržnost ve společnosti a posiluje diskriminační postoje vůči již tak zranitelným skupinám," podotkla další z autorek zprávy ze skupiny IRTIS Marie Bedrošová.
Děti se na síti běžně seznamují, špatnou zkušenost má menšina
Děti jsou na internetu lovná zvěř
Kromě kybernenávisti číhají na internetu na děti i další rizika, řeč je o kyberšikaně, sextingu či kyberstalkingu.
Internet se totiž stal pro většinu dětí naprostou samozřejmostí, a to především díky chytrým telefonům a tabletům. Díky mobilnímu telefonu má přístup na web drtivá většina školáků. A to i těch, kteří ještě chodí na základní školu.
Jak se zodpovědně chovat na internetu, se naučí doma jen málokdo. Řada rodičů totiž bezpečnost na celosvětové počítačové síti se svými dětmi vůbec neřeší. Přitom právě děti patří mezi nejohroženější skupinu uživatelů.
Rizika spojená s tablety a smartphony
I když se to nemusí na první pohled zdát, právě mobily a tablety s připojením na internet dávají dětem daleko větší soukromí, než jaké by měly například na domácím počítači, který je sdílený celou rodinou. A právě to může představovat velké riziko.
Řada dětí si totiž neuvědomuje, jaké informace sdílet a jaké ne. Z toho pak plynou rizika jako kyberšikana, sexting (sdílení intimních materiálů po síti), vydírání či například kyberstalking. Historicky se stalo již několikrát, že si dospělí devianti získali důvěru dětí a anonymitu internetu využili ve svůj prospěch.
Výjimkou nejsou ani případy, kdy se například rozejde dívka s chlapcem, se kterým sdílela své intimní fotky. Děti se tak vystavují nebezpečí kyberšikany.
