Děti tráví na počítači a mobilu stále více času, nejvyšší nárůst závislostí je u jedenáctiletých

Vědci zkoumali chování 280 000 dětí ze 44 zemí ve věku od 11 do 15 let. Česko nedopadlo ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy nijak špatně.

„Přesto jsou zjištěná data pro nás varováním. Řešení spočívá ve výuce zaměřené na digitální gramotnost. Na jedné straně dospívající naučíme digitální média využívat smysluplně, přitom jim ale vysvětlíme, že užívání sítí a her má své meze,“ řekl Novinkám Lukas Blinka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který je jedním z hlavních autorů studie.

Z výzkumu vyplývá, že ve 44 zkoumaných zemích má průměrně jedenáct procent dospívajících potíže se závislostí na sociálních sítích, kam patří facebook, tik tok, instagram, ale například i youtube. Se závislostí na počítačových hrách se potýká 12 procent dětí, hlavně chlapci.

Nejmenší problémy má Nizozemsko. Česko společně s Rakouskem, Slovinskem či Německem patří do skupiny, kde situace není až tak špatná. V tuzemsku lze problémové chování pozorovat u osmi procent dospívajících uživatelů sociálních sítí a zhruba deseti procent hráčů. Velké problémy mají země Balkánu a celkově jihovýchodní Evropy a Británie.

Všeobecně podle Blinky platí, že v zemích, kde se ve školách řeší digitální gramotnost, jsou potíže menší. Výuka nespočívá jen v tom, že se děti učí správně napsat mail, pracovat s tabulkami, vyhledávat si na internetu užitečné údaje nebo využívat chytré aplikace. Zjišťují při ní, že i využívání sociálních sítí a her mé své meze a jejich nadužívání je škodlivé.

Napříč zeměmi je nejvarovnější nárůst u jedenáctiletých, kdy desetina z nich je ohrožena závislostí na sociálních sítích, ještě o něco více pak na hraní počítačových her. Třetina dětí v tomto věku hraje hry denně, mezi chlapci je to ale téměř polovina. Dvaadvacet procent dětí stráví hraním čtyři a více hodin denně. V roce 2018 takto hrálo jen čtrnáct procent z nich.

Nepříznivému vývoji nahrála podle Blinky pandemie koronaviru, kdy byly děti dva roky nuceny být doma a kamarády kontaktovat přes internet. Vědci doufají, že nepříznivá čísla budou společně s tím, jak se situace vrátila do normálu, zase zvolna klesat. Odborníci rozhodně nejsou pro zákaz sociálních sítí a her. Jen je prý nutné naučit děti využívat je s mírou.

Otázkou zůstává, kdy se zábava na sítích či při hraní her mění v závislost. Rozhodující není jen to, kolik času těmto aktivitám dítě věnuje. Problém nastává, pokud se u něj projeví agrese, když je nemůže využívat, pokud nemá mimo počítač či mobil jiný koníček nebo když dává hrám přednost před spánkem, což se projevuje zdravotními problémy a špatnými známkami ve škole.

„Dítěti lze stanovit, kolik času denně může věnovat sítí a hrám. Je ale mnohem lepší mu místo toho vytvářet pro něj zajímavé aktivity, tak aby to ani nebylo nutné,“ dodal Blinka.