Článek
Deepfake je zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, zvuk nebo video, které se nezakládají na pravdě. Na otázku, co tento pojem znamená, správně odpověděly dvě pětiny respondentů.
Polovina zvolila odpověď nevím a necelá desetina odpověděla špatně. Současně více než třetina lidí, 35 procent, uvedla, že se s deepfake obsahem v posledních měsících setkala.
„V odpovědích respondentů se statisticky významně častěji objevovala správná varianta u mužů oproti ženám,“ uvedl datový analytik CEDMO Lukáš Kutil, který zdůraznil, že průzkumu se zúčastnilo přes 3000 lidí starších 16 let.
Čeká nás rok dokonalých kyberpodvodů, varují experti
Boj politických stran?
Doplnil, že vyšší znalosti měli vysokoškolsky vzdělaní lidé, studenti a také OSVČ a podle regionu pak obyvatelé Prahy a středních Čech. „Z hlediska politických preferencí jsou to nejčastěji voliči koalic PirSTAN, ale také Trikolory, Svobodných a Soukromníků, což je zajímavé, protože se jedná o voliče dvou koalic, jejichž voličská základna se typicky nepřekrývá,“ uvedl Kutil.
Asi třetina dotázaných zaznamenala v lednu falešné video s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN), které se šířilo na sociálních sítích a ve kterém urážel občany Karviné. Za autentické jej považovalo 17 procent respondentů.
Zhruba tři pětiny lidí se obávají toho, že politici a politické strany začnou ve velkém využívat nepravdivá videa generovaná prostřednictvím umělé inteligence k očernění svých politických konkurentů.
Více než tři čtvrtiny z nich se také domnívají, že lidé přestanou věřit reálným videím a přibližně stejné procento souhlasí s tvrzením, že provozovatelé sociálních sítí a internetu by měli nepravdivá videa generovaná umělou inteligencí mazat.
Anketa
Češi umělou inteligenci moc nevyužívají
Výzkumníci se lidí ptali také na to, jak fungují jazykové modely, jako je ChatGPT. Většina české společnosti podobné AI nástroje nevyužívá, v průzkumu to uvedly tři čtvrtiny lidí. Jednou či vícekrát denně je používá jen jedno procento dotázaných. Pět procent uvedlo, že je využívá několikrát do týdne. Více s těmito nástroji pracuje mladší generace.
Podle odborníků je zatím podíl dezinformací vytvořených umělou inteligencí v celkovém počtu nepravdivých zpráv ve veřejném prostoru relativně nízký.
„Ve stejném období, kdy na sociálních sítích kolovalo falešné video s ministrem vnitra Rakušanem, byla deepfake technika využita pouze u čtyř procent nepravdivých zpráv z bezmála patnácti set, které jsme spolu s dalšími 34 partnerskými factcheckingovými organizacemi sítě EDMO v průběhu ledna ověřovali,“ uvedl Petr Gongal z platformy Demagog.cz, která denně ověřuje výroky politiků v médiích i pravdivost hojně sdíleného obsahu na sociálních sítích v Česku.
V Evropě se v lednu šířila hlavně deepfake videa s údajnými záběry protestujících zemědělců či hořící Eiffelovy věže. CEDMO uvádí ověřené dezinformace na svém webu.
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
Dezinformace se šíří sítěmi jako lavina – a je jedno, jestli se bavíme o koronaviru, válce na Ukrajině nebo úplně jiném tématu. Na webu jsou jich statisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či X (dříve Twitter). I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, což dělá klidně i několik milionů dolarů.
Boom umělé inteligence provází rozvoj služeb proti deepfake
