Článek
Útok DDoS (Distributed Denial of Service) má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.
V současnosti patří kybernetické nájezdy typu DDoS k jednomu z nejčastěji požívaných typů útoků v rámci kybernetické války, která se uskutečňuje paralelně s fyzickým konfliktem na Ukrajině. Válka na Ukrajině podle Kintra zároveň ukázala nutnou potřebu zabezpečení a nezávislosti dodavatelských řetězců v technologickém sektoru.
„Jednotlivé státy EU včetně ČR musí začít nastavovat mechanismy na prověřování rizik u dodavatelských technologických firem a mít nástroj, jak je případně omezovat. Většina zemí je již má například v sektoru telekomunikací, ale potřeba je rozšířit i na další oblasti, například energetiku,“ uvedl Kintr.
Česko mohou ochromit DDoS útoky, varoval NÚKIB
NÚKIB v současnosti připravuje návrh zákona o bezpečnosti technologických dodavatelů, který by měl předložit vládě do května příštího roku. Návrh zákona chce NÚKIB před schvalováním předložit k připomínkám odborné veřejnosti včetně soukromých firem.
Náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana během konference uvedl, že Aliance usiluje odpovědné využití nových technologií. „Naší ambicí v NATO je vytvoření zlatého standardu k etickému využití nových technologií při obraně, a to nejen v rámci Aliance, ale na celém světě,“ uvedl.
Zabezpečení podmořských kabelů
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zmínila důležitost zabezpečení podmořských kabelů spojujících Evropu s USA, severskými zeměmi nebo spojení s Japonskem. Podle ní útoky na produktovody ukázaly zranitelnost těchto sítí a nutnost jejich diverzifikace.
Konference o kybernetické bezpečnosti se účastní stovky delegátů z 80 zemí. Letošní čtvrtý ročník se koná pod záštitou českého předsednictví v EU.