Dcera posílala na TikToku obrázky, otec přišel skoro o sto tisíc korun

Jejich příběh se udál už loni před Vánocemi. „Když jsem otevřel mail, tak jsem tam viděl spoustu faktur od Applu. A vidím TikTok kredit – jednou, dvakrát, třikrát, dohromady jsem napočítal 75 plateb,“ popsal své zděšení Polách.

Nejprve si myslel, že jde o nějakou chybu či podvod, během jediného víkendu mu totiž z účtu odteklo téměř sto tisíc korun. „Přihlásil jsem se do banky a viděl jsem, že kreditka je vysátá úplně do nuly,“ konstatoval Polách s tím, že žádné podobné platby ve své bance neautorizoval.

Až po víkendu se ukázalo, že platby provedla jeho dcera Linda ze svého iPhonu. Kreditní karta pana Polácha byla totiž napárována v rodinném účtu v rámci ekosystému společnosti Apple.

„Potkala jsem jednoho tiktokera, který mě hodně bavil. Byl vtipný, je to Slovák a natáčí videohry. Nabízí i možnost si s ním zahrát, takže jsem mu poslala dárky, abych ho podpořila,“ svěřila se Linda.

TikTok dovoluje podpořit živé přenosy oblíbených tvůrců formou samolepek, které se nakupují za měnu nazvanou TikTok Coin. Osm virtuálních mincí, které platí pouze na této sociální síti, lze koupit zhruba za pět korun.

Streamerům pak uživatel posílá obrázky, které mohou stát klidně i 15 000 TikTok Coinů. Stačí tedy poslat pár líbivých obrázků a rázem utratíte tisíce korun, v horším případě klidně i desítky tisíc korun.

Ani dospělí si nemusí v tu chvíli uvědomit, o jak velké peníze jde. „Věděla jsem, že jsou to reálné peníze, ale v té chvíli jsem si neuvědomovala, kolik je to peněz, jak moc utrácím,“ prohlásila Linda.

Rodiče přitom neměli tušení, že TikTok v mobilu vůbec má. Tato sociální síť má ve svých podmínkách, že ji nemohou používat děti mladší 13 let, a tvrdí, že aktivně účty mladších jedinců vyhledává a blokuje.

Je ale bohužel běžnou praxí, že TikTok – stejně jako další sociální sítě – používají i daleko mladší děti. „Hodně dětí má ve škole TikTok. A když ho nemají, tak mají jiné sítě, jako je Snapchat, Instagram nebo YouTube,“ popsala Linda, jak jsou na tom ve škole její vrstevníci.

Platby z telefonu skutečně odešly, i když měl pan Polách v telefonu nastaveno, že všechny transakce musí dceři potvrzovat. Celá řada tuzemských bank totiž používá v současnosti pro pohodlí klientů inteligentní ověřování online plateb kartou na základě vyhodnocení jejich rizikovosti.

Jde o tzv. Risk-Based Authentication – technologii, která pomocí pokročilých algoritmů vyhodnotí, jestli je ověření potřeba, či nikoliv. „Platby, které náš systém vyhodnotí jako málo rizikové, není třeba ověřovat, máte zaplaceno hned. Bez ověření se často obejdete v oblíbených e-shopech, u rezervace místenek na autobus apod,“ uvádí na svých webových stránkách například ČSOB.

AirBanka navíc upozorňuje na to, že záleží na tom, jestli obchodník podporuje 3D Secure. „Většina spolehlivých obchodníků toto zabezpečení využívá. V takovém případě bude třeba platbu kartou na internetu ještě potvrdit. Jestli obchodník 3D Secure nepodporuje, platba vám projde i bez nutnosti dalšího potvrzení,“ uvádí banka na svém webu.

Že platby odejdou z karty i bez ověření, tedy bohužel není v dnešní době nijak výjimečné.

„Byl jsem strašně naštvaný a samozřejmě ve mně bouchal adrenalin. A hned jsem začal řešit, jak získat peníze zpět,“ neskrýval své rozhořčení Polách.

Boj o své peníze nevzdal. Platby reklamoval nejdříve u Applu a poté v bance. A ta skutečně reklamace kladně vyřídila a postupně mu všechny peníze vrátila.

I když se podařilo peníze dostat zpět, pro Lindu ale tento příběh úplně šťastný konec nemá. „Protože jsem posílala dárky na TikToku, dostala jsem zaracha na mobil a sociální sítě a mám doma víc práce,“ prozradila Linda, jak ji rodiče potrestali.

Experti se shodují na tom, že sociální sítě jsou pro mladistvé velkým rizikem. „Spočívá v tom, že na nás zkoušejí různé triky, abychom tam vydrželi delší dobu a aby nám prodali různé zboží, a k tomu potřebují různé algoritmy a doporučovací systémy, takže ta sociální síť zkoumá, co mě baví, jak by mě tam mohla zdržet déle, a potom třeba na základě toho, co mě baví, ze mě vytáhla nějakou platbu,“ varoval Martin Kožíšek, specialista na internetovou bezpečnost ve sdružení CZ.NIC.

Podle dřívějších analýz tráví děti na sociálních sítích dvě až pět hodin denně. Láká je nejvíc TikTok, pak následuje Instagram a YouTube. Jak je z řádků výše patrné, mnohdy se na sociální sítě přihlašují v mnohem mladším věku, než by měly.

Podle odborníků je to alarmující, protože většina rodičů si ani neuvědomuje, jaká všechna rizika na sítích číhají. „Děti velmi často na sociálních sítích zažívají šikanu, velmi často se srovnávají, a to vede k velkým psychickým potížím, protože mají pocit, že celý svět je dokonalý, nejlepší, ideální a oni mu nestačí, nedosahují,“ řekla Novinkám Hana Petráková, vedoucí e-mailové poradny na Lince bezpečí.

„Taky vnímáme potíž v tom, že jsou sociální sítě poměrně silně návykové, protože přinášejí rychlý dopaminový efekt při používání,“ konstatovala Petráková.

I proto je dobré dětem nastavit pravidla. „Já si myslím, že cesta není dětem zakazovat sociální sítě nebo jakékoliv používání internetu, ale dávat k tomu pravidla, aby to bylo únosné, smysluplné a dětem přínosné. To, co ze sociálních sítí nebo internetu můžeme vytěžit, tak aby to mohly vytěžit, ale aby je to zároveň neohrožovalo,“ dodala Petráková.

Jako ideální případ uvedla mít na zařízení dětí nastavený časový limit a zároveň hlídat, jaký obsah sledují. Podobný názor zastávají i další experti. „Pro ty nejmenší určitě je dobré pořídit nějaký rodičovský zámek, to je optimální pro děti do 8 let věku, pak už je to jen o důvěře, protože děti jakékoliv zákazy obejdou,“ má jasno Kožíšek.

„Je dobré se ptát dětí nejen, co bylo ve škole, ale jak bylo na internetu, a děti se vám budou svěřovat, co zažily nebo koho sledují, což je pro vás jako rodiče velmi cenná informace,“ uzavřel specialista na internetovou bezpečnost.