Článek
Warwick je britský vědec a profesor kybernetiky na Univerzitě v Readingu v Anglii. Celosvětové uznání získal díky sérii experimentů zaměřených na propojení lidské nervové soustavy s počítačem. Přezdívku Kapitán Kyborg si vysloužil poté, co v roce 1998 jako první člověk na světě vyzkoušel, jaké je mít kyberneticky propojený organismus. Warwick si nechal dobrovolně do své paže vložit upravené RFID čipy, které umožňují komunikaci a manipulaci s přístroji nebo právě mimosmyslovou komunikaci.
První fáze výzkumu zahrnovala jednoduchý RFID vysílač implantovaný Warwickovi pod kůži. Dokázal jím ovládat dveře, osvětlení, vytápění a další počítačem řízené systémy.
Druhá fáze zahrnovala komplexnější neurální rozhraní, které obsahovalo soustavu elektrod propojenou s externí „rukavicí“. Zařízení bylo přímo propojeno s Warwickovou nervovou soustavou. Díky tomuto implantátu byla Warwickova nervová soustava připojena k internetu na Kolumbijské univerzitě v USA. Přes internet odtamtud Warwick dokázal ovládat robotickou paži na univerzitě v Readingu v Anglii a obdržet zpětnou vazbu ze senzorů ve špičkách prstů. Tento experiment například ukázal, že by lidé s amputovanými končetinami mohli ovládat své umělé náhrady za pomoci magnetických implantátů.
"Vyvinuli jsme se jako lidé, kteří mají mozky a těla na stejném místě, ale s technologií, kterou máme nyní, tomu tak být nemusí. Váš mozek může být na jednom místě a vaše tělo může být kdekoliv, pokud je připojeno do sítě,“ komentuje experimenty Warwick s tím, že být kyborgem je prostě mnohem lepší než obyčejným člověkem.
„Je to mnohem lepší, například dává možnost ovládat technologii na dálku přímo prostřednictvím vašeho mozku jen pouhou myšlenkou. Myslím si ale, že to nejzajímavější, co umožňuje, je komunikace přímo z mozku do mozku. Komunikace skrze myšlenky,“ řekl Novinkám s nadšením.
Zásah manželky
Čip si po čase do těla nechala vložit i jeho žena Irena pocházející z České republiky. Spolu podstoupili úspěšné testování, jehož cílem bylo dosažení telepatie, kdy byl signál mezi dvěma osobami přenášen pomocí internetu. Testování bylo úspěšné. Warwickovi se tak stali prvními lidmi na světě, mezi kterými došlo k přímé a plně elektronické komunikaci jejich nervových soustav.
„S mou ženou jsme spolu byli schopni komunikovat skrze naše nervové systémy. Rád bych však provedl podobný experiment s propojením mozků, kdy bych si něco myslel a někdo jiný by zachytil tu myšlenku jako signál, a naopak, že já bych přijímal myšlenky jiných osob. Tudíž mým hlavním cílem je mít zabudovaný implantát v mozku, který by mi tak umožňoval komunikovat s někým jiným,“ řekl kyborg a dodal, že všechny tyhle experimenty jsou samozřejmě nebezpečné a musí se dít za přítomnosti týmu lékařů a odborníků.
Budoucnost přeje kyborgům
Technologie se vyvíjí poměrně rychle, přesto ale nelze říct, zda mezi lidmi budou kyborgové za deset nebo až padesát let. Otázkou je, jak se technologie rychle rozšíří v komerčním rozsahu, a z hlediska společnosti, jak rychle bude ochotna novinky přijmout.
Přestože mluvíme o nejmodernějších technologiích, tak si profesor nemyslí, že by měl být problém v cenách. „Mluvíme tu hlavně o silikonu a platině, což nejsou nijak zvlášť nákladné materiály. Je to jako s telefony, skoro každý ho má. Kdo ho nemá, není tak trochu součástí společnosti a stejné to bude s implantáty,“ vysvětlil.