Čína si došlápla na těžaře. A kryptoměny začaly prudce padat

Těžba kryptoměn je v Číně velký byznys, podle serveru BBC měla nejlidnatější země na světě v letošním roce na celosvětové těžbě bitcoinů podíl více než 75 procent. V Číně se ale samozřejmě těží i další kryptoměny.

V polovině května se nicméně Čína rozhodla kryptoměnové transakce přidat na seznam zakázaných aktivit. Finanční instituce a platební společnosti tak v současnosti nesmí v nejlidnatější zemi světa poskytovat žádné služby spojené s kryptoměnami.

Těžaři kryptoměn používají stále výkonnější, speciálně navržené počítačové vybavení k ověření transakcí s virtuálními mincemi v rámci procesu, jehož výsledkem je vytěžení nové kryptoměny, jako je bitcoin. Těžba kryptoměn ale spotřebovává obrovské množství energie, což je v rozporu s čínskými cíli na uhlíkovou neutralitu.

Pod hrozbou velkých sankcí se ti největší čínští těžaři skutečně rozhodli svoje těžební stroje, tedy obrovské farmy výkonných počítačů, v minulých týdnech zastavit. Někteří však stále v kutání digitálního zlata pokračovali.

Na konci minulého týdne ale jedno z měst v jihozápadní provincii S'-čchuan úřadům slíbilo, že udělá na těžaře velký zátah a že do roka „vymýtí veškerou těžbu bitcoinů a etherea“.

Na to kryptoměny reagovaly prudkým propadem. Například bitcoin se ještě v neděli večer obchodoval za 35 924 dolarů (772 160 Kč), v pondělí krátce před polednem to ale bylo už jen za 32 264 dolarů (693 490 Kč). Ještě v úterý to přitom bylo 40 993 dolarů (880 570 Kč).

Ethereum mělo ještě ve čtvrtek hodnotu 2626 dolarů (56 410 Kč), v neděli 2263 dolarů (48 610 Kč) a v pondělí už jen 1996 dolarů, což odpovídá 42 860 Kč.