Česko selhává v ochraně dětí na internetu, varovala zmocněnkyně pro lidská práva

Prevence by podle ní měla být součástí vzdělávání, chce jednat o jejím zařazení do rámcových vzdělávacích programů na všech stupních vzdělávání už od mateřských škol.

„Je jasné, že současný systém nefunguje. Cesta není jenom v technických řešeních, ale ani jenom v prevenci. Myslím si, že bude muset být kombinací obojího,“ uvedla. Technická řešení bude podle ní potřeba vyvažovat s právem na soukromí.

Právě jeho možné narušení, pokud bude přijata regulace navrhovaná Evropskou komisí, kritizuje europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Poskytovatelé internetových služeb by podle něj dostali povinnost prohledávat pomocí algoritmů veškerou on-line komunikaci včetně šifrované. Náklady na takové opatření odhaduje na 27,5 milionu eur (asi 651,5 milionu korun).

V diskusi odborníků zaznělo, že už v současné době na dobrovolné bázi někteří velcí poskytovatelé videa a fotografie k odhalení závadného obsahu nechávají automaticky monitorovat. Kolaja uvedl, že algoritmy ale často chybují.

Podle Jana Vobořila ze společnosti Iudidicum Remedium, která se zaměřuje na ochranu soukromí, případné sledování veškeré komunikace nepovede k žádanému cíli. Pochybnosti vyjádřila i výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová. Potenciální útočníci si podle ní najdou jiné kanály.

Veronika Andrtová z Dětského krizového centra řekla, že společnost v ochraně dětí zaspala, protože jejich život se v současné době odehrává v on-line prostoru. Platí to přitom také o dětech, které chodí na základní školu.

Internet se stal pro většinu dětí naprostou samozřejmostí. I když se to nemusí na první pohled zdát, právě mobily a tablety s připojením na internet dávají dětem daleko větší soukromí, než jaké by měly například na domácím počítači, který je sdílený celou rodinou. A právě to může představovat velké riziko.

Jak se zodpovědně chovat na internetu se přitom naučí doma jen málokdo. Řada rodičů totiž bezpečnost na celosvětové počítačové síti se svými dětmi vůbec neřeší. Přitom právě děti patří mezi nejohroženější skupinu uživatelů.

Andrtová zdůraznila, že děti si často neumí se sexuálním nátlakem na internetu poradit a vyhledat pomoc.

Podle českého průzkumu z roku 2020 dostala na internetu sexuálně laděný obsah více než třetina dětí ve věku 12 až 16 let, devět procent dětí ho někomu poslalo. Z dalších studií vyplynulo, že nejčastější motivací byla komunikace v rámci vztahu, flirtu nebo odpověď na podobný obsah. Sedm procent ale uvedlo, že bylo k odeslání donuceno.

Podle Kateřiny Vokrouhlíkové, která se nahlášenému závadnému obsahu věnuje v rámci společnosti CZ.NIC, se podíl obsahu publikovaný přímo dětmi zvyšuje a děti jsou čím dál mladší, často i osmi nebo devítileté. „Problém je i soudnost rodičů, kteří fotografie publikují a zveřejňují,“ dodala. Podle ní snímky nahých českých dětí z veřejných galerií na internetu často končí na platformách v zahraničí.

Ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR Vladimír Lukáš připomněl, že dokazování trestných činů v on-line prostoru je velmi obtížné. Loni policie šetřila 828 mravnostních trestných činů spáchaných přes internet, před deseti lety jich bylo 121. Také policistům by podle něj pomohlo, kdyby měli díky sledování komunikace kolem závadného obsahu i kontext, podle kterého by mohli případnou trestní kvalifikaci lépe vyhodnotit.