Článek
„Ministerstvo financí o podobném kroku neuvažuje a nevede se v tomto směru ani politická diskuse,“ uvedla mluvčí resortu Vodstrčilová.
Polská vláda chce zdanit ty firmy, které na internetu nabízejí svoje produkty a služby i polským spotřebitelům, ale daně platí jinde, zpravidla v zemích, kde je jejich sazba nižší. Získané prostředky chce využít na podporu start-upů, technologických firem a médií v Polsku.
Záměr polské vlády oznámil v pondělí bez detailnějších informací vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Ostře to vzápětí odsoudil nastupující velvyslanec Spojených států v Polsku Tom Rose. Polské vládě pohrozil, že jde o „sebezničující daň“, která jen poškodí vztahy se Spojenými státy.
Itálie získala 500 milionů eur ročně
Zatím ale ještě není přesně nastaven model, podle kterého by se daň v Polsku vybírala. V tuto chvíli tak nelze přesně uvést, kolik peněz by reálně do polské pokladny přiteklo.
Podobné daně na technologické giganty nicméně v zahraničí nejsou ničím výjimečným, aktuálně platí ve více než třech desítkách států v různých koutech světa.
Například výnosy z podobné daně v Itálii se odhadují na přibližně 500 milionů eur ročně, tedy více než 12,5 miliardy korun. V Itálii se platí daň ve výši tří procent z příjmů z činností provozovaných prostřednictvím internetu, jak upozornil server Rzeczpospolita.
Česká vláda chce miliardu z nové minimální daně
Jak to zatím vypadá, česká vláda Poláky následovat nebude. Spoléhá se však na to, že až miliardu navíc letos od technologických gigantů dostane díky takzvané dorovnávací dani.
Jak už Novinky nedávno upozornily, tyto nadnárodní firmy u nás léta vydělávají stamiliony korun, ale na dani z příjmů díky přeshraniční daňové optimalizaci odvádějí českému státu jen velmi málo nebo prakticky nic.
To se má od letoška alespoň trochu změnit a stát by měl začít tuzemské zisky nadnárodních firem, jako jsou Google, Apple či provozovatel Facebooku Meta, více zdaňovat. Státní rozpočet na letošek počítá s tím, že takzvaná dorovnávací daň vynese za letošek miliardu korun. V dalších letech má částka stoupnout zhruba na dvojnásobek.
Předloni přijatý zákon umožňuje, aby Finanční správa velkým společnostem, jako je právě Google, nebo jejich dceřiným firmám působícím v Česku, jejichž efektivní zdanění nedosáhne 15 procent, vyměřila dorovnávací daň, která minimální patnáctiprocentní zdanění zajistí.
Nový zákon se vztahuje na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard Kč) a které působí i na českém trhu.
Minimální daň má platit všude
Cílem evropské směrnice, z níž nový zákon o dorovnávací dani vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní.
Nástrojem k tomu má být zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.
