Článek
Evropský parlament bude o reformě autorského práva hlasovat na přelomu března a dubna. Podle pravidel, na kterých se shodli zástupci zemí EU a Evropského parlamentu, budou online platformy typu Google a Facebook potřebovat licenci na autorsky chráněná díla, která uživatelé nahrají. Směrnice má též zajistit nárok autorů či interpretů na podíl z licencování či převodu jejich práv.
„Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat,” uvedl Dostál. Bez licence bude možné užívat jen velmi krátké úryvky. „Co pod tyto úryvky spadá, nikdo ale nevysvětlil,” podotkl Dostál.
Unie vydavatelů už dříve uvedla, že se nová pravidla nebudou týkat nekomerčního užití. Občané si tak podle ní nadále budou moci mezi sebou obsah tisku a citace z něj volně sdílet. Digitální platformy však nebudou moci nadále zcela bezplatně používat úryvky z obsahu produkovaného vydavateli.
Složité ověřování autorství
Terčem kritiky se stala také povinnost internetových platforem řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Podle Dostála hrozí to, že internetové společnosti budou radši blokovat nahrávání části obsahu, než aby složitě ověřovaly autorství. Automatické programy na kontrolu obsahu jsou navíc drahé a jejich chybovost je vysoká. „Ve výsledku tak tato změna může vést k filtrování nahrávání a omezení svobody na internetu. Méně informací se dostane na síť a méně jich bude k dispozici editorům Wikipedie,” uvedl Dostál.
Unijní státy včetně Česka žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy mohly být likvidační. Povinnost se tak podle kompromisní verze nemá týkat společností mladších tří let s ročním obratem méně než deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.
Zástupci české Wikipedie považují chystané změny za velmi závažné, a proto 21. března encyklopedii poprvé na den vypnou. „Víme, že to je pro čtenáře nepříjemné, ale něco mnohem horšího může být realitou v případě, že uvedená směrnice bude v předložené podobě schválena a začne platit,” dodal Dostál. Očekává, že se k protestu připojí i německá mutace a další jazykové verze. Už loni v létě zablokovala své stránky na protest například italská Wikipedie.