Článek
Přispívat do Wikipedie může každý uživatel internetu. Ačkoli takzvaní wikipedisté - lidé, kteří do encyklopedie přispívají - nedostávají za svou práci zaplaceno, shodují se, že jim opravování i psaní vlastních článků přináší pocit uspokojení.
"Pro běžného uživatele je autor hesla prakticky neviditelný. Na druhé straně je příjemné vědět, že pokud lidé vyťukají do Googlu například jméno 'Henri de Toulouse-Lautrec', tak někde na prvním místě bude váš článek," řekl jeden z wikipedistů Martin Šanda.
Práce na Wikipedii také nutí uživatele rozšiřovat si znalosti. "Napsat heslo o někom nebo o něčem vyžaduje přípravu. Já se díky psaní hesla 'Jan van Goyen' připravil na zkoušku z barokního umění," dodal Šanda.
Přestože je Wikipedia otevřena každému, neobejde se bez pravidel. Ty si stanovuje každá komunita, svázaná s jedním jazykem, sama. Na dodržování pravidel a kontrolu změn v článcích dohlížejí takzvaní správci. Těch je momentálně na české Wikipedii dvacet. Na rozdíl od běžných uživatelů mají oprávnění k mazání článků. Dva z českých správců mají ještě statut byrokrata, který je opravňuje především ke schválení nových správců.
Prostředí je demokratické
Prostředí na Wikipedii označují její uživatelé za demokratické. O přijetí nových článků, úpravách již existujících i o udělení správcovství rozhodují wikipedisté v hlasování. Jednotlivým tématům se věnují také v diskusích.
"Pochopitelně to není dokonalé. Wikipedie má spoustu nedostatků a je potřeba k ní přistupovat s jistou ostražitostí," řekl jeden z českých byrokratů Petr Kadlec. Někteří uživatelé vstupují vzájemně do sporů o jednotlivé články, jiní z Wikipedie raději odcházejí.
"Mechanismy Wikipedie ve skutečnosti vedou ke vzniku stále uzavřenější a paranoidnější kliky, které záleží víc na jejím sociálním statutu než na kvalitě obsahu," domnívá se bývalý wikipedista Jan Vaněk. Podle něj připomíná zřízení Wikipedie spíše komunismus. "(Wikipedie) krachuje vlastně na tomtéž, co komunismus - zneužívání moci, byrokratické neefektivitě a trestání individuální aktivity," vysvětlil Vaněk svůj postoj.
Editace textů je stresující práce
"Pořád máme uživatele, kteří se rozhodnou po nějakých neshodách z Wikipedie odejít, pořád máme hádky a debaty, ale už to není to první, co člověk v diskusích na Wikipedii najde," uvedl Kadlec a dodal, že "(Vaněk) odešel kvůli sporům o obsah několika článků a proto, že nezískal zastání u dalších uživatelů." Editování Wikipedie je podle Kadlece často stresující práce, a pokud některý wikipedista vnímá prohrané spory jako křivdu, po jisté době odejde.
Demokracie na Wikipedii podle Kadlece funguje. Za větší problém považuje spíše nedostatečnou věrohodnost článků, ke které přispívají nejen lidé s nedostatkem informací, ale i vandalové, kteří obsah záměrně zkreslují.
"Při tvorbě normální encyklopedie opravňuje jednotlivé autory k tvorbě jejich erudice. Jsou odborníky a za to, co napíšou, si ručí. Na Wikipedii nikoli," myslí si Šanda. Podle něj se ale úroveň české Wikipedie zvyšuje: "Za nějakých deset dvacet let z ní bude velmi použitelná encyklopedie."
Do té doby může podle některých wikipedistů sloužit, především díky rozsáhlému systému odkazů, jako vodítko k dalším zdrojům informací.
Podle webu Wikipedia.cz se prvním správcem české Wikipedie stal v roce 2002 Miroslav Malovec. Nápad vytvořit otevřenou encyklopedii, do které by na internetu mohl přispívat každý, se zrodil 15. ledna 2001 v Americe. Podnikatel Jimmy Wales a filozof a informatik Larry Sanger ji vytvořili jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, kam mohli přispívat pouze odborníci.