Češi vymysleli stroj, který „loví“ nepřátelské drony

Rušení signálu GPS, nepřátelské převzetí či fyzické zneškodnění. Způsobů, jak se zbavit dronu, který přiletěl škodit, existuje víc. Do boje proti létajícím nepřátelům nyní vyráží také český Eagle.One.

ČVUT ve spolupráci s firmami Fly4Future a EAGLE.ONE na něm pracuje od roku 2018. Novinářům představili při ukázce jeho nejnovější verzi. Na Císařském ostrově v Praze se ve středu vznášel nad trávníkem „narušitel“ a do minuty ho větší dron po krátkém nahánění „ulovil“.

Zajímavé je, že člověka k tomu vůbec nepotřeboval. Díky umělé inteligenci (AI) totiž funguje tento dron zcela autonomně. Operátor, který je nutný z hlediska české legislativy, mu jen dává pokyn k uskutečnění mise.

„Operátor uvidí (například na průmyslové kameře - pozn. red.), že cíl, který chceme odchytit, je opravdu nežádoucí dron, že to není například pták, dá povolení, Eagle odstartuje a jde chytat. Operátor by měl mít i kontrolu nad tím, když se třeba cíl ztratí a dá robotovi pokyn k návratu domů,“ vysvětluje vývojář Tomáš Báča.

Dvacetikilový stroj s rameny dlouhými přes metr, který nese osm vrtulí, dokáže letět rychlostí přes 100 km/h a neměl by pro něj být problém zneškodnit cíl s rychlostí až 70 km/h.

Je schopný lovit drony o hmotnosti 5 kg, v případě pomalu letících dronů i 20 kg. Nahánět je může ve výšce až několika kilometrů nad zemí, maximální doba letu je 40 minut, většinou ale zvládá odchyt do deseti minut.

Oproti konkurenčním odchytovým dronům je ten český schopný polapit i rychle letící cíle pohybující se po obtížně předvídatelných trajektoriích.

„Většina naší konkurence se zaměřuje na drony, které opravdu jenom stojí. To, že jsme schopni chytit jakýkoli pohybující dron, je velikánský úspěch,“ vyzdvihl jeho přednost vedoucí Skupiny multirobotických systémů Martin Saska z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Představuje tak podle něj nejpokročilejší ochranu citlivých oblastí vzdušného prostoru.

A to díky mnoha zařízením, která nese, v čele s palubní umělou inteligencí. „To hlavní je lidar (laserový sensor - pozn. red.). Díky němu měříme všechno okolo nás – víme, kde jsou překážky a kde se cíl nachází. Umožňuje Eaglu vidět cíl a poté se navádět tak, aby nepřátelský dron odchytil,“ popsal Báča.

„Uvnitř Eaglu je počítač, na kterém běží spousta softwaru pro automatické řízení, rozpoznávání cíle, navigace. Všechno to běží na počítači, který se dá výkonově srovnat s běžným notebookem,“ přiblížil výzkumník.

Pod strojem, který stojí několik milionů, je pak zavěšena samotná síť. Ta se za letu rozvine. „Poté co robot cíl lapí, můžeme síť zahodit, v případě nutného opětovného nasazení jsme schopni velmi rychle nasadit novou síť,“ doplnil Báča.

Předchozí verze pracovaly se sítí, která se vystřeluje, využívá ji i konkurence ve světě.

„Nebylo to ale úplně spolehlivé, protože pokud cíl minete, tak už nemáte druhou šanci. Pokud se teď cíl nepodaří odchytit při prvním pokusu, Eagle jednoduše pokračuje v misi a druhý odchyt může být klidně o pár sekund později,“ vysvětlil vědec.

Schopnosti představeného stroje lze využít všude tam, kde nepřátelské drony narušují chráněný prostor. „Typicky se používá pro ochranu kritické infrastruktury, letiště, věznice, jaderné elektrárny, ale i soukromá osoba si jej může pořídit pro ochranu svého soukromí,“ vyjmenoval Saska.

Zájem o produkt, který je hotový a lze ho přizpůsobit na míru zákazníkovi, však evidují především ze stran organizací. Od soukromníků jen ojediněle.

Do cílové skupiny zákazníků mohou patřit také stadiony, hraniční přechody, továrny, zařízení obranných složek či další místa se zvýšenou ostrahou. Ochránit může rovněž exponované osoby či státníky, kteří se mohou stát terčem dronového útoku.

„Máme v jednání vězeňskou službu, že bychom mohli zabránit nedovolenému dovážení materiálu do věznice,“ zmínil jednu z běžících spoluprací Báča. Drony se totiž často vyžívají k pašování drog, zbraní či zakázaných předmětů, mohou nést trhaviny, útočit či pořizovat snímky důležitých lokací.

Na nasazení přímo ve válečných konfliktech se však strůjci vzdušného robota nezaměřovali.

„Myslím si, že ve válečném konfliktu jsou cíle daleko rychlejší, jsou to větší ‚rakety‘, na to se robot použít nedá, je koncipovaný na menší drony. Ale i malý dron lze zneužít třeba na útok na prezidenta, v minulosti jsme měli možnost tyto případy vidět,“ řekl Saska. Podobných incidentů bude podle něj přibývat a je tak dobré být připraveni na ochranu.

Tu může „lovec dronů“ poskytnout 365 dní v roce, kdy je v pohotovosti a čeká na pokyny v mobilním hangáru, který mu zajišťuje vhodné podmínky, například průběžné dobíjení baterií.

Výzkumníci z ČVUT pracují také na možnosti koordinace několika robotů, kteří by vzájemně spolupracovali při odchytu více cílů.

Díky umělé inteligenci by tak mohli ve skupině postupovat obdobně, jako když smečka šelem útočí na svou kořist.