Čeká kryptoměny regulace? Zájem Rusů tomu nahrává, varuje analytik

Evropská centrální banka (ECB) společně s orgány Evropské unie totiž mohou svět kryptoměn chápat jako cestu, jak mohou Rusové snadno obcházet uvalené sankce.

„ECB a EU se bezpochyby budou snažit, jako již mnohokrát v minulosti, využít situaci k intenzivnější snaze o regulaci kryptoměnových aktiv. Již nyní můžeme pozorovat snahy o výrazné urychlení schvalovacího procesu legislativního rámce MiCA, který má právě kryptoaktiva v různých sférách jejich využití řešit,“ varoval Kysela z portálu Trhy.cz.

„Pravda je, že stanovení jasných pravidel může poskytnout kryptoměnám dlouho očekávané mantinely a ukotvit je pevněji v rámci finančního sektoru. Na druhou stranu vyvstávají otázky spojené se snahou o manipulaci a omezování uživatelů kryptoměn. Tato sféra si přitom na své svobodě, decentralizaci a nezávislosti na státním aparátu i centrálních bankách zakládá,“ doplnil Kysela.

Z dosavadního návrhu MiCA přitom podle něj „není jednoznačně patrné, jakým způsobem mají být případné regulace nastavené, a jde tak zatím spíše o plácnutí do vody bez reálného dopadu“. „Je však pravděpodobné, že snahy o významné urychlení schvalování MiCA budou pokračovat a bude bezpochyby zajímavé sledovat aktuální vývoj v následujících měsících,“ doplnil analytik.

Otázku plateb prostřednictvím kryptoměny nastolil minulý týden ruský předseda energetického výboru Kongresu Pavel Zavalnyj. Ten ve čtvrtek navrhl, aby od spřátelených zemí Moskva přijímala platby i v bitcoinech.

„Číně jsme dlouho navrhovali, aby přešla na platby v národních měnách – rublech a jüanech. Turecko by mohlo používat rubly nebo liry. S těmito zeměmi bychom mohli obchodovat také v bitcoinech,“ prohlásil Zavalnyj.

Server BBC upozornil, že snahu Ruska o platby v bitcoinech lze chápat jako pokus o posílení hodnoty rublu. Ten kvůli sankcím za vpád ozbrojených sil na Ukrajinu letos ztratil již více než 20 procent ze své hodnoty.

Platby za plyn a ropu v rublech požaduje prezident Vladimir Putin, který to oznámil minulý týden ve středu. Opatření se má týkat zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce. Mezi ně patří země EU, USA, Velká Británie, Japonsko, Kanada, Norsko, Singapur, Jižní Korea, Švýcarsko a Ukrajina.

Rusko navzdory sankcím zůstává největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším dodavatelem ropy.