Čárové kódy slaví 65. narozeniny. Používají se úplně všude

Nápad na vznik čárového kódu se začal rodit v hlavě vynálezce Josepha Woodlanda už ve 40. letech 20. století. Společně s Bernardem Silverem, spolužákem z americké univerzity Drexel, přemýšlel, jak se zavděčit šéfovi jednoho velkoobchodního řetězce.

Problém byl jasný, u pokladen se tvořily fronty dychtivých zákazníků a prodavačky je nestíhali dostatečně hbitě obsluhovat.

Zleva Joseph Woodland a Bernard Silver

A tak se zrodil čárový kód – unikátní systém tenkých a tlustých čar, který pomáhá rozlišovat jednotlivé typy zboží. Pikantní na tom je, že nápad oba vynálezci dostali údajně na pláži, když rozjímali nad principem Morseovy abecedy. Připomeňme, že ta kombinuje krátké a dlouhé signály.

O patent požádal Woodland už v roce 1949. Tehdy však neexistovala laserová technologie, která by uměla čárový kód přečíst. Na schválení tak musel čekat vynálezce až do roku 1952, konkrétně do již zmiňovaného 7. října.

Trvalo však ještě poměrně dost dlouho, než se čárové kódy dostaly na obaly jednotlivých výrobců. Vůbec poprvé byl kód skládající se s tenkých a tlustých čar použit v roce 1974 na obalech žvýkaček značky Wrigley's.

Prakticky na všech produktech se používají svislé čárové kódy. V uplynulých letech se však jednotliví vynálezci snažili jejich podobu vylepšit. Výsledkem jsou QR kódy, u kterých jsou znaky různě zalomené do tvaru čtverce.

QR je zkratka anglického Quick Response, tedy rychlá odezva. Na první pohled se tyto symboly výrazně neliší od obyčejných čárových kódů. Obsahují ale daleko více informací, přečtením mohou lidé získat nejnovější zprávy o počasí nebo sportu, ale například i přístup k lokalizovaným mapám, videím, zvláštním cenovým nabídkám nebo turistickým informacím.

Popularitě QR kódů nahrává především velice snadná obsluha. Všechny informace získáte velice jednoduše pouhým přiložením fotoaparátu chytrého telefonu ke QR značce. Potřeba je k tomu však ještě speciální software, který dokáže kód dešifrovat.