Článek
„Doposud jsme měli dostatek přebytečné elektřiny. Očekáváme však, že v letech 2021 a 2022 se situace značně změní,“ varoval generální ředitel islandské národní energetické firmy Landsvirkjun Hördur Arnarson, kterého citovala agentura Bloomberg.
Arnarson totiž poukazuje na to, že elektřinu z obnovitelných zdrojů stále častěji chtějí napříč celou Skandinávií také hliníkárny, ocelárny a ropné plošiny. Na těžbu kryptoměn tak bude zbývat stále méně zelené energie.
Británie chce vytvořit konkurenci bitcoinu
Island byl ještě před čtyřmi lety velkým hráčem ve světě bitcoinů, v globálním měřítku se osm procent všech virtuálních mincí vytěžilo právě zde. Aktuálně jsou to však už jen dvě procenta, což je dáno i tím, že výrazně stoupl zájem o těžbu v dalších částech světa.
Problém je ale v tom, že elektřina nutná pro těžbu se nejčastěji získává hlavně pomocí uhlí. To je i případ Číny, která je největším těžařským centrem světa. Na globální těžbě kryptoměn se podílí 75 %.
Čína je velmoc v těžbě bitcoinů. Ohrožuje to ale splnění klimatických cílů
Novodobá zlatá horečka
Neustále rostoucí hodnota bitcoinu a dalších virtuálních měn vyvolala doslova zlatou horečku. A to nejen mezi investory, kteří s vidinou možného zisku horentně skupují, co se dá.
Platí to také o těžařích, kvůli kterým se prakticky celý svět potýká s nedostatkem grafických karet. Situace došla dokonce tak daleko, že těžaři začali ve velkém skupovat i herní notebooky, aby je využili pro těžbu.
Jak je tedy z řádků výše patrné, největší poptávka je po hardwaru, který by jinak našel uplatnění v herních sestavách. Pro těžbu bitcoinů či jiných kryptoměn je potřeba mít celou farmu extrémně výkonných počítačů, které se říká mining rig.
Na všechny takto zapojené stroje se nainstaluje speciální software, který pak počítá předem nastavené výpočty, jejichž výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv, případně je směnit za skutečné peníze.
Nadšenec těží bitcoiny pomocí 30 let starého GameBoye
