Článek
Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu, který obsahuje pravidla boje s dezinformacemi. Zavázaly se například, že zaručí transparentnost politické reklamy a že zakročí proti falešným a automatizovaným účtům. Komise doporučení tohoto kodexu aktualizovala, aby dokument odrážel rychlý vývoj šíření nepravdivých informací zejména v době covidové pandemie.
EK by chtěla dosáhnout širšího zapojení firem, z nichž zvláště ty největší podnikají v rámci kodexu aktivní kroky. Ty Brusel považuje za pozitivní, ale ne zcela dostačující.
„Mluvím s představiteli platforem, protože jsou součástí problému a musí být i součástí řešení. Říkají mi, že nechtějí být dálnicí pro škodlivý obsah,” řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová, která ve středu doporučení představila.
Vláda schválila strategii boje proti hybridním hrozbám
Platformy by si například měly vyměňovat informace o reklamách, jež některá z nich odmítla zveřejnit kvůli dezinformačnímu obsahu; cílem je, aby jejich zadavatelé neuspěli ani na jiných sítích. Spolupracovat na omezování reklam napomáhajících k šíření nepravdivých informací by měly i firmy zaměřené na prodej inzerce.
„Dezinformace by neměly být zdrojem příjmů,” prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Uživatelé musí snadno rozeznat dezinformace
Platformy mají podle kodexu také v rámci svých algoritmů usnadnit uživatelům, aby rozpoznali nepravdivé informace a mohli na ně sami upozornit. Musí však zároveň dbát na svobodu projevu a umožnit účinnou obranu lidem, jejichž příspěvky by byly za dezinformační označeny neprávem.
Kodex také požaduje, aby firmy důsledněji odhalovaly šíření dezinformací pomocí automatických „botů”, falešných či ukradených účtů či organizovaných kampaní.
„Podporujeme komisi v jejím zaměření na větší transparentnost pro uživatele a lepší spolupráci mezi platformami a v rámci reklamního ekosystému,” uvedl Facebook v reakci na nový návrh.
Komise chce, aby se k dobrovolnému kodexu přihlásilo co nejvíce firem. Unijní exekutiva zároveň koncem loňského roku zveřejnila návrh závazné normy o digitálních službách, která stanovuje odpovědnost platforem za obsah zveřejněných příspěvků. O konkrétních parametrech nového nařízení budou letos vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem.
Jak mluvit s blízkými, kteří věří konspiračním teoriím
Dezinformace často šíří samotní uživatelé
V posledních měsících se například sítěmi jako lavina šíří dezinformace o koronaviru, na webu jsou jich desetitisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.
Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.
Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.
Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.
První číst, pak sdílet. Facebook testuje novou funkci proti dezinformacím
