Brusel chce plošné špehování predátorů

Podle návrhu EK by museli poskytovatelé internetových služeb prohledávat veškerou online komunikaci a hledat závadný obsah. Směrnice počítá i s ověřováním věku, zrušením šifrované komunikace a zákazem chatovacích služeb pro osoby mladší osmnácti let.

Podle Kolaji jsou některé body sporné. „Povede to k velkému omezení soukromí nás všech, a to zbytečně. Tato opatření problém sexuálního zneužívání dětí v kyberprostoru nevyřeší,“ řekl Kolaja u kulatého stolu, který ve Sněmovně zorganizovala pirátská poslankyně Klára Kocmanová.

„Poskytovatel by musel kontrolovat veškerá soukromá data, zda neobsahují dětskou pornografii. Každá komunikace by musela projít kontrolou. Vše, co bychom nahrávali na internet, by kontrolovaly automatické filtry, které často chybují,“ varoval europoslanec. „Návrh navíc neřeší příčinu, ale pouhý důsledek. Nepomáhá vyřešit trauma, kterým si oběť sexuálního zneužití prošla. Evropu by vyšel ročně na 25,7 milionu eur, které bychom využili efektivněji. Třeba na posílení práce policie při odhalování sexuálních predátorů,“ řekl Kolaja.

Sexuálního zneužívání dětí na internetu podle odborníků přibývá a některé velké společnosti, například Google, už nyní obsah na internetu monitorují a nahlašují podezřelé nálezy policii.

Podle Kateřiny Bělohlávkové z ministerstva vnitra přišlo od začátku roku 2023 na českou policii skoro dvanáct tisíc takových podnětů. Zhruba procento z nich tvoří trestná činnost, jako je výroba či držení dětské pornografie.

Podle Veroniky Andrtové z Dětského krizového centra stát při řešení rizik kyberprostoru zaspal. „Život dětí se dnes pohybuje v online světě. Teď je pozdě tyto dopady řešit,“ řekla a vyslovila se pro povinnou kontrolu veškerého obsahu. „Vím, že existuje střet, že chceme na jednu stranu ochránit děti před nebezpečím, a na druhou stranu zde máme právo na soukromí. Já bych si vybrala ochranu dětí,“ řekla.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková podotkla, že je třeba tato dvě práva vyvažovat, poukázala ale na to, že děti jsou nejzranitelnější. „Selháváme, děti chráněny nejsou. Zregulovat džungli, ve které se pohybují, musí být v zájmu nás všech. Nemůžeme spoléhat, že všichni rodiče budou umět své děti efektivně chránit,“ dodala Laurenčíková.

Naopak advokát Jan Vobořil z organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium řekl, že chystané nařízení je „popravou elektronické komunikace“. „Nevyřešíme vůbec nic, naopak soukromí se stane velkou obětí tohoto experimentu,“ řekl.

Poukázal i na to, že policie by dnes zřejmě vůbec neměla kapacity vyhodnocovat takové množství podnětů. „V internetové komunikaci najdeme i obsah podléhající advokátnímu a lékařskému tajemství. Představa, že se policista na místním oddělení probírá mými advokátními spisy, mi přijde šílená,“ poznamenal.

„Bude-li povinnost detekovat závadný obsah, velkou část provozovatelů internetových služeb v ČR to zlikviduje,“ řekl Martin Kožíšek ze společnosti CZ.NIC. Uvedl také, že oproti představě, že po Česku běhají desítky tisíc internetových násilníků, je ve skutečnosti sexuálních predátorů jen pár. „Aniž bych to chtěl zlehčovat, tak větší riziko pro dítě je, že se zraní na trampolíně,“ řekl. Závažnější jsou podle něj jiná rizika internetové komunikace, jako je například kyberšikana.