Článek
McKinnon se přitom brání tím, že v systémech, do nichž pronikl, jen pátral po utajovaných důkazech o existenci UFO. Nezaměstnaný muž pronikl v letech 2001 až 2002 do centrálních počítačů americké pozemní armády, letectva a námořnictva, do databanky Pentagonu a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Vypátrán a zatčen byl už v roce 2002. Soudy rozhodly o jeho vydání do USA v roce 2006, McKinnon se ale odvolal ke Sněmovně lordů, která je nejvyšší britskou justiční instancí. "Garry McKinnon není ani terorista, ani sympatizant s teroristy," tvrdí jeho obhájci. Jejich mandant prý jednal z ryzí zvědavosti a jen nedbalá bezpečnostní opatření amerických institucí mu umožnila, aby do jejich počítačů pronikl.
Vydání do USA, kde mu hrozí až doživotí, proto advokáti považují za nepřiměřené a nepřijatelné. Naznačili, že uvažují o odvolání k Evropskému soudnímu dvoru. Protistrana však vidí věc jinak a dostala za pravdu. "Šlo o zastrašování a vydírání amerických vládních orgánů," prohlásil lord Simon Brown při zdůvodnění rozhodnutí o extradici.
Americké úřady hackera obviňují, že se mimo jiné zmocnil 950 vstupních hesel, krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 vymazal mnoho dat a ochromil důležitý počítačový systém armády. Jeho postup je proto třeba považovat za teroristický čin, pokud nebude spolupracovat při vyšetřování. Jeho činnost byla charakterizována jako největší neoprávněné proniknutí do vojenského počítačového systému všech dob.
