Hlavní obsah

Británie zvažuje vytvoření rivala navigačního systému Galileo

Již více než rok funguje navigační systém Galileo, který je přímou odpovědí na americkou konkurenci GPS a jeho ruskou obdobu GLONASS. Nyní to vypadá, že pomáhat určovat polohu bude další systém. Britové totiž zvažují zavedení vlastního navigačního systému. Důvodem je snaha omezit přístup Británie k citlivým bezpečnostním informacím po jejím odchodu z EU.

Foto: ESA

Simulace systému Galileo

Článek

Satelitní program Galileo se ukázal být konfliktním bodem mezi Británií a EU, která k Británii přistupuje tak, jako kdyby Londýn již unii opustil. Mluvčí britského ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii uvedla, že Británie by chtěla členem programu Galileo zůstat. Pokud bude odříznuta, je připravena reagovat.

Evropská komise začala před brexitem vylučovat Británii a její společnosti z citlivých budoucích prací na Galileu. Britský ministr pro podnikání Greg Clark řekl, že tento krok ohrožuje bezpečnostní spolupráci. Británie vyzvala Evropskou komisi (EK), aby svůj postoj změnila a umožnila britským firmám ucházet se o nabídky na nadcházející kontrakty pro Galileo, dodala mluvčí.

Airbus bude přesouvat aktivity

Rozhodnutí komise vyloučit britské firmy znamená, že společnost Airbus se musela zavázat k tomu, že přesune do EU část aktivit pro systém Galileo, které má nyní v Británii. Airbus provozuje služby pozemní letové kontroly z Portsmouthu v jižní Anglii a přesun ohrožuje asi 100 pracovních míst.

Británie doposud hrála v systému Galileo významnou roli. Podílela se asi na 15 procentech prací na systému. Ministr Clark uvedl, že pokud bude Británie ze systému vyloučena, může to způsobit roky zpoždění a zvýšení nákladů na projekt, které mají dosáhnout deseti miliard eur (254,6 miliardy Kč).

Clark podle FT rovněž jedná s právníky o získání 1,4 miliardy eur, které země do projektu od jeho zahájení v roce 2003 investovala.

Co přinesl systém Galileo?

Nejzajímavější je na systému Galileo jeho přesnost. Odchylka totiž není několik metrů, ale pouze pár desítek centimetrů. Konkrétně platící zákazníci a záchranné složky mohou počítat s přesností na 30 centimetrů, běžní uživatelé pak s odchylkou jeden metr.

To je čtyřikrát lepší výsledek než v případě konkurenčních systémů. Navigace tak bude dostupná i v místech, kde doposud GPS nefungovalo.

Velmi zajímavé je také to, že Galileo nabízí zpětný komunikační kanál. V praxi tak navigační zařízení budou schopna signál nejen přijímat, ale také vysílat. To přijde vhod záchranným složkám.

Záchranáři tak při nejrůznějších katastrofách budou moci odeslat přes družice svoji přesnou polohu a další údaje i ve chvíli, kdy nebude běžná komunikační infrastruktura dostupná.

Využívat konkurenční systém GPS mohou pouze uživatelé, jejichž zařízení jsou na nový standard připravena. Sluší se nicméně podotknout, že čipové sady pro Galileo vyrábí již prakticky všichni velcí výrobci. Řada nových přístrojů je tak schopna pracovat s přesnější navigací automaticky, aniž by se museli uživatelé o něco starat.

Pro tuzemské uživatele je systém Galileo zajímavý přinejmenším tím, že jeho velitelství sídlí od roku 2012 v Praze-Holešovicích.

Související témata:

Výběr článků

Načítám