Boj proti dezinformacím na sítích musí přitvrdit, burcuje EK

Brusel vyzval internetové firmy k větší aktivitě a vzájemné silnější spolupráci v polovině loňského roku. Sociální sítě od té doby komisi každý měsíc informují, jak proti dezinformacím postupují.

Komise ve čtvrtečním hodnocení uvedla, že sítě například zablokovaly stovky tisíc zavádějících příspěvků či obchodních nabídek s nepravdivými nebo zavádějícími informacemi. Zlepšily také práci na ověřování faktů. Unijní exekutiva však chce, aby jí firmy poskytovaly více informací o celém problému.

„Pandemie poskytla úrodnou půdu nepravdivým tvrzením a konspiračním teoriím, jejichž dosah platformy významně zvětšují. Musíme nadále spolupracovat na zlepšení boje proti dezinformacím, ale od platforem potřebujeme více transparentnosti a větší snahu,” prohlásila místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Zvláštní důraz by podle Bruselu měly sítě klást na odhalování dezinformací o vakcínách. Komise usiluje o to, aby do konce léta byly proti covidu-19 naočkovány více než dvě třetiny dospělých obyvatel Evropské unie, v čemž mohou kromě problémů s distribucí vakcín bránit také dezinformace. V některých zemích jako je Francie či Itálie se podle průzkumů staví proti očkování i pod vlivem šíření nepravdivých údajů až třetina lidí.

Zatímco nově aktualizovaná strategie je založena především na nezávazných doporučeních, EU v současnosti chystá závazné normy o digitálních službách a trzích. Komise v nich navrhuje, aby velké internetové firmy měly větší odpovědnost za obsah zveřejněných příspěvků.

Velmi často se hoaxy a dezinformace šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to i v řádu milionů dolarů.