Boháči a ztroskotanci. Jak bitcoiny měnily životy lidí

O tom, jak se bez nadsázky za pár babek mohl stát člověk boháčem, vypráví příběh jednoho nejmenovaného britského flamendra, jak připomněl server Forex. Muž, jehož totožnost je i po letech tajena, si před lety v opilosti koupil bitcoiny za 20 liber (600 Kč).

Na svůj výhodný nákup si vzpomněl až v roce 2015, kdy kurz bitconů raketově vystřelil. Jeho dvacetilibrová investice se následně zhodnotila na půl milionu liber, tedy v přepočtu na bezmála 15 milionů korun.

Trhat si vlasy mohl naopak Campbell Simpson. Ten omylem vyhodil pevný disk, který obsahoval 1400 bitconů – prakticky všechny je získal ještě v době, kdy se bez nadsázky rozdávaly například jako odměna za návštěvu konkrétní webové stránky.

Disk běžně používal i na ukládání her a filmů. Tím, že jej vyhodil, se podle současného kurzu připravil o bezmála 240 milionů korun. Najít vyhozený pevný disk se totiž nikdy nepodařilo.

Jako přes kopírák si podobný scénář na vlastní kůži zažil také James Howells. Jeho příběh byl nicméně ještě více zničující, neboť na vyhozeném disku bylo dohromady 7500 bitcoinů. To jinými slovy znamená, že se připravil o 1,2 miliardy korun.

Howells se ale svého snu o pohádkovém bohatství nechce vzdát. V současnosti hledá partnera, který by mu pomohl s financováním prohledávání skládky v anglickém Walesu. Právě tam totiž měly údajně odpadky i s jeho pevným diskem skončit.

Lehkovážnost, s jakou nakládali v minulosti lidé s bitcoiny, dokládá zase příběh Laszla Hanyecze. V roce 2010 totiž už někteří obchodníci virtuální mince přijímali, ale hodnota byla tristně nízká. Hanyecz si tak za 10 000 bitcoinů objednal z Papa John´s pizza shopu večeři, která tehdy stála 25 dolarů (570 Kč). Podle aktuálního kurzu by nicméně takový obnos virtuálních mincí měl hodnotu 1,6 miliardy korun.

Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou právě bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140.