Článek
V minulém týdnu zažil bitcoin bez nadsázky volný pád. Ve středu jeho kurz klesl až na 30 201 dolarů (629 790 Kč), přitom ještě minulý měsíc byl kurz více než dvojnásobný. Za třicet tisíc dolarů se bitcoin obchodoval naposledy zkraje letošního roku, pak ale kurz navzdory menším či větším výkyvům dramaticky posiloval.
V tomto týdnu však bitcoin pozvolna posiluje. Začátek týdne startoval kurzem 32 738 dolarů (682 700 Kč), v noci ze středy na čtvrtek se však jedna mince obchodovala ve špičce už za 40 702 dolarů (848 310 Kč).
Sluší se nicméně podotknout, že ve čtvrtek odpoledne byl kurz o něco nižší, konkrétně 39 621 dolarů (825 780 Kč). Stále jde však o jednu z nejvyšších hodnot v tomto týdnu.
Posilovalo také ethereum, to startovalo v pondělí s kurzem 1910 dolarů (39 810 Kč), ve čtvrtek odpoledne byl kurz již 2806 dolarů, což odpovídá 58 485 Kč.
Čína a Elon Musk
Kryptoměny začaly výrazně padat už na začátku minulého týdne, a to kvůli jedinému tweetu Elona Muska. Lidé se totiž obávali, že jeho automobilka Tesla se začala zbavovat bitcoinů.
I když Musk po pouhých pár hodinách uvedl věci na pravou míru a zdůraznil, že nejznámější výrobce elektromobilů na světě pouze pozastavil platby bitcoiny, ale žádných virtuálních mincí se nezbavil, opětovný růst to již nenastartovalo.
Minulý týden v úterý se pak Čína rozhodla omezit kryptoměnové transakce, což propad bitcoinu i dalších kryptoměn ještě urychlilo, uvedla agentura Reuters. Nově totiž finanční instituce a platební společnosti nesmí v nejlidnatější zemi světa poskytovat žádné služby spojené s kryptoměnami.
Čína je přitom zemí, kde se těží kryptoměny nejčastěji. V současnosti se tato země podílí na těžbě bitcoinů v globálním měřítku více než 75 procenty.
Tesla žádné bitcoiny neprodala, dušuje se Musk
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.