Článek
"Tajné služby jsou velmi dobré v napodobování postupů jiných tajných služeb. Dokážou tak bez problémů zkopírovat ruské nebo čínské programovací metody včetně kódu, který se dá třeba získat na některých hackerských fórech," řekl Gaycken zahraničním novinářům v Berlíně. Za útokem, který přichází z ruského serveru, pak může být někdy i skupina, která s ukradeným počítačem pracuje třeba z Tichomoří.
"Jediný indikátor, který je spolehlivý, je špión v cizí hackerské skupině," poznamenal Gaycken. Je však extrémně těžké a výjimečné, aby se podařilo vlastního zpravodajce nasadit do zahraniční hackerské skupiny, o jejíž činnosti pak může domovskou zemi informovat. Komplikuje to navíc struktura hackerských buněk uvnitř tajných služeb, které mají často jen pět, šest členů a navzájem nevědí o své činnosti.
Ruská skupina Snake
Německé úřady jsou přesvědčeny, že za aktuálním útokem, který zasáhl specializovanou vládní síť a dotkl se také ministerstev zahraničí a obrany, stojí ruská skupina Snake. Na útok, který začal zřejmě už na konci roku 2016, je loni v prosinci podle německých médií upozornila zahraniční tajná služba. Protože tip nebyl specifický, podařilo se Německu útok potvrdit až v polovině ledna. Poté bezpečnostní úřady sledovaly, jak si hackeři počínají. Před nějakou dobou se jim údajně podařilo z ministerstva zahraničí získat dokument, který se týká Ruska a východní Evropy.
Gaycken, který v otázkách kybernetické bezpečnosti radí německé vládě i NATO, si myslí, že za útokem skutečně mohli být Rusové – zájem o informace o postojích spolkové republiky třeba ke konfliktu na Ukrajině by u nich nebyl nikterak překvapivý. Zároveň má ale za to, že o takové informace určitě stojí i Spojené státy, Ukrajina nebo řada dalších zemí.
Státy podle něj dnes hackery využívají zcela běžně. "Je to zcela každodenní záležitost," zdůraznil. "Všechny tajné služby si samozřejmě v uplynulých letech všimly, že se hackerské útoky vyplácí, že se s nimi dá s malými náklady a malým rizikem hodně získat," poznamenal také.
K tomu, že by se Německo bylo schopné sofistikovaným útokům bránit, je Gaycken velmi skeptický. Obrana proti útokům, z nichž se o drtivé většině veřejnost nikdy nedozví, podle něj prakticky neexistuje, zvláště pokud se týkají takových sítí, jako je třeba ta parlamentní, jejíž členové pravidelně komunikují s veřejností a otevírají přílohy e-mailů.
Jediné řešení tak podle něj je, aby přísně tajné dokumenty vůbec nebyly na internetu.