Článek
„Zajistěte si budoucnost za osm minut. Je to skutečné. Přemýšlíte o tom, že začnete investovat, ale nevíte jak? Tato platforma je určena právě vám,“ láká falešný Havlíček v reklamách na sociálních sítích. Slibuje přitom, že z vkladu pouhých 250 Kč je schopen po pár týdnech vytvořit 2740 Kč. Pokud vložíte 600 Kč, získáte dokonce 7700 Kč.
Podvodné video můžete zhlédnout v úvodu tohoto článku, a to společně s dřívějším deepfakem, na kterém pro změnu vystupuje se stejnou pohádkou o investiční platformě falešný Andrej Babiš. Pravidelní čtenáři si patrně vzpomenou, že na konci uplynulého měsíce řádil takto na sítích také falešný prezident Pavel.
Falešný Babiš řádí na sítích. Z lidí tahá velké peníze
Kvalita se lepší
Podvodná videa mají jedno společné – kromě toho, že lákají na neexistující investiční platformu, vypadají poměrně zdařile. Někteří uživatelé se ale mohou nechat snadno zmást. Hlasy a intonace se skutečně podobají politikům, stejně jako gestikulující postavy na videích.
Deepfake s Havlíčkem působí dokonce ještě důvěryhodněji než v případě falešného Babiše a Pavla. U nich si totiž mohli pozornější uživatelé občas všimnout špatného skloňování.
Novinky.cz zachytily všechna podvodná videa na Facebooku, podle ohlasů čtenářů ale kolují také po dalších sociálních sítích. Na Facebooku jsme všechny deepfaky nahlásili administrátorům, aby je mohli zablokovat.
S rozmachem AI je navíc jen otázkou času, než budou podvodná videa ještě kvalitnější. A pak už bude pro běžného uživatele velmi těžké odhalit, že jde o podvod. Je tedy zřejmé, že podobná podvodná videa budou kolovat internetem i nadále.
Podvodníci navíc častěji zobrazují tato podvodná videa prostřednictvím reklamy na mobilních telefonech. Snaží se tedy využít toho, že obrazovka smartphonu je menší, a tedy drobných chyb si na ní nevšimnou uživatelé tak snadno jako na velkém displeji u stolního počítače či notebooku.
Co je to deepfake?
Deepfake je zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, zvuk nebo video. Na pravdě se ovšem tento materiál nezakládá.
Technologie deepfake, složenina ze slov deep learning (hluboké učení, disciplína v rámci strojového učení) a fake, využívá umělé inteligence, která pomocí algoritmů a velkého množství zdrojových fotografií dokáže vytvořit model obličeje člověka, aniž by ho bylo potřeba skenovat.
Na začátku peníze nechtějí
Už v předchozích letech se doslova roztrhl pytel s falešnými články, které imitovaly i vzhled zpravodajského portálu Novinky.cz. Podvodníci v nich taktéž vyzývali k investicím pod hlavičkou známých osobností a politiků, načež slibovali pohádkové zbohatnutí.
Aktuální vlna podvodných videí povyšuje prakticky na chlup stejný podvod na úplně novou úroveň. Po kliknutí na odkaz ve videu ale už podvod pokračuje úplně stejně, jako přes kopírák. Nejprve chtějí kyberšmejdi od důvěřivců kontaktní údaje, aby je mohli údajně zaregistrovat.
Falešní novináři opět v akci. Takhle důvěřivce oškubou
Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež má uživatele kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí je přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.
Uživatelé by neměli v žádném případě své osobní informace do registračního formuláře vyplňovat. Pokud tak učiní, měli by se vyvarovat následné komunikace se správcem platformy a odesílání jakýchkoli finančních prostředků.
Zákeřné reklamy
V galerii níže naleznete ukázky dalších podvodných článků, které se v posledních měsících objevily na síti. Některé jsou zdařilejší, jiné kopírují pouze logo serveru Novinky.cz. Nejčastěji se podvodné články šíří jako reklama na sociálních sítích.
„Průběh útoku je prakticky vždy stejný. Útočníci se v reklamě snaží zaujmout nějakým bombastickým titulkem, který je však smyšlený. A je jedno, zda se bavíme o investování do technologických společností či o pikantnostech ze světa celebrit,“ varovali již dříve bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset.
Podvodné články se samozřejmě nešíří pouze na Facebooku, podle Esetu kyberšmejdi zneužívají také reklamní systém Google AdSense. Podvodný článek je tak často distribuován prostřednictvím reklamního odkazu i na regulérních webech, jako je například YouTube.