Článek
„Žena se měla na jaře loňského roku na sociálních sítích seznámit se strojním inženýrem pracujícím na ropné plošině v Severním moři u Spojeného království,“ popsala začátek celého příběhu policejní mluvčí Iva Kormošová.
Muž se představil jako vdovec a podle výpovědi jí sliboval „společnou a finančně zajištěnou budoucnost“. „Než ho zablokovala, tak pod různými legendami z ženy vymámil statisíce,“ konstatovala Kormošová.
Z bankéře České spořitelny se vyklubal podvodník. Nešťastnice přišla o 300 tisíc
Kdo by si myslel, že tím bude celý příběh u konce, byl by na omylu. Internetovým podvodníkům totiž důvěřivá žena naletěla i podruhé. „Následně se jí měly ozvat osoby, které se vydávaly za zaměstnance UNICEF. Slíbily jí odškodnění za podvodné jednání,“ uvedla policejní mluvčí.
Jednapadesátiletá žena z Královéhradecka jim skutečně uvěřila. „Naposílala jim další desetitisíce, než jí došlo, že sedla na lep podvodníkům,“ doplnila Kormošová s tím, že dohromady přišla o 1,5 milionu korun. Tolik peněz přitom na svém účtu ani neměla, zhruba polovinu z celkové sumy si tak musela půjčit.
Pokud budou podvodníci dopadeni, usvědčeni a odsouzeni, hrozí jim za zločin podvodu dva roky až osm let vězení.
Kyberkriminalita na vzestupu
Podobné podvody přitom nejsou na síti ničím výjimečným, policie před nimi dlouhodobě varuje. „Nikomu neznámému neposílejte žádné peníze. Pokud tak učiníte, s největší pravděpodobností své peníze již nikdy neuvidíte. Uvědomte si, že na sociálních sítích se každý může vydávat za kohokoliv. Jakmile takto získaný ‚přítel‘ po vás bude chtít nějaké finance, okamžitě ukončete konverzaci,“ poradila policejní mluvčí.
Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita je v Česku na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusejí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů, jak je patrné z řádků výše.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Nákup cukru na internetu? Důvěřivec přišel o desetitisíce
