Článek
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Počet případů roste
O tom, jak velký problém to je, svědčí i nejnovější data ostravské policie. Ta jen za první čtvrtletí letošního roku řeší v tomto regionu 40 případů lidí, kteří se nechali oklamat falešnými bankéři. Pod smyšlenými legendami podvodníci z obětí vylákali téměř 15 milionů korun.
Ostravská policejní mluvčí Soňa Štětínská uvedla, že zatímco za letošní tři měsíce řeší už 40 případů falešných bankéřů, tak vloni za celý rok jich bylo „jen“ 25. A škoda za celý rok 2024 z těchto případů byla kolem čtyř milionů korun.
„Teď už to je za čtvrt roku kolem 15 milionů. Je zřejmé, že tato podvodná legenda je bohužel stále úspěšná. Pachatelé umí být neskutečně přesvědčiví, slušní, milí. Po vylákání financí někdy přejdou do hrubosti a odmlčí se. V té chvíli se případy dostanou k policistům,“ uvedla policejní mluvčí.
Uvedená čísla představují přitom jen zlomek podvodů, který se v Česku odehrál. Pojednávají totiž skutečně pouze o ostravském regionu. V celorepublikovém měřítku budou kyberšmejdi samozřejmě ještě úspěšnější.
Anketa
Příběhy mají i šťastné konce
Novinky upozornily již v uplynulém měsíci, že s podobnými podvody po telefonu se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel. Redakce popsala hned několik příběhů, které měly ale naštěstí dobrý konec – podfukářům se tedy nepodařilo připravit lidi o peníze.
Velké štěstí měla například Andrea B. z Ostravy. Když ji během jednoho dne čtyřikrát na mobilním telefonu obtěžovali falešní bankéři, podařilo se jí celou situaci zvládnout bez finanční újmy.
„Musím říct, že jsem vysokoškolsky vzdělaná a pracuji dlouhé roky jako úřednice, takže jsem si myslela, že podvodníky hned poznám. Ale to jsem se spletla,“ popisovala své zkušenosti pětapadesátiletá žena, která ale nakonec i čtvrtý podvodný telefonát prokoukla a o peníze nepřišla.
Zkušenost s podvodníky má i Hanka Z., jež bydlí kousek od Prahy. „Minulý týden mi volala pracovnice Fio banky s tím, že chce dořešit můj úvěr na 250 tisíc, který jsem si prý sjednala,“ popsala svou zkušenost Novinkám.
V tu chvíli ještě netušila, že volá s podfukářkou. „Nejdřív jsem se lekla, jak mi četla adresu a jméno. Pak ale začala až moc striktně řešit moji občanku i domnělou krádež identity,“ prohlásila Hanka Z. s tím, že právě při množství požadovaných detailů zbystřila.
Udělala to nejlepší, co mohla – zareagovala ukázkově. „Vystartovala jsem na ni, že takhle ne a že okamžitě volám policajty. Paní sice naléhala, že musíme pokračovat, ale po mém neústupném jednání jen dodala, že mi někdo od nich zavolá, a položila to,“ uvedla Hanka Z., která naštěstí o žádné peníze také nepřišla.
