Článek
Podvodník vystupující jako pracovník České spořitelny kontaktoval nešťastnici telefonicky. Tvrdil jí, že na její jméno evidují půjčku ve výši 250 tisíc korun. Jelikož si žena žádnou půjčku nezřizovala, podvodník ji přesvědčil, že muselo dojít ke zneužití její identity.
„Na závěr ji telefonicky kontaktoval muž vydávající se za bezpečnostního pracovníka její banky. Pod legendou záchrany finančních prostředků ji přiměl k založení bezpečnostní schránky u České národní banky,“ popsala mluvčí.
Banka takto nikdy nepostupuje
Po celou dobu ženě radil, jak si má tuto schránku založit. Poté ji přesvědčil, ať peníze nejprve zašle na jím uvedené účty s tím, že se z nich poté peníze přepošlou na účet v České národní bance. „Poškozená souhlasila a zaslala v několika platbách celkem téměř 300 tisíc korun,“ konstatovala Skoupilová.
Snadný přivýdělek? Podvodů na síti přibývá
Policie upozorňuje občany, že ani ona sama a ani banka po nich nikdy nebudou chtít, aby sami činili konkrétní kroky k záchraně svých peněz spočívající v převodu či výběru a následném vložení peněz na jiný bezpečný účet.
„Banky disponují vlastními mechanismy k ochraně vašich peněz. V případě, že vás telefonicky kontaktuje osoba, která se představí jako pracovník banky, informuje vás o napadení vašeho účtu a vyžaduje vaši aktivní spolupráci při řešení celé situace, telefonát bez obav ukončete, sami zavolejte do vaší banky a celou situaci si ověřte,“ upozorňují policisté.
Škody za 357 milionů a 21 tisíc obětí
Policejní statistiky se stále častěji plní případy, kdy kyberšmejdi pod různými záminkami obrali tuzemské uživatele. I z dat České bankovní asociace (ČBA) je patrné, že kyberšmejdi útočí stále častěji.
Během prvních tří měsíců letošního roku bylo napadeno bezmála 21 tisíc klientů tuzemských bank, což představuje v meziročním srovnání pětinový nárůst. Celková škoda je navzdory tomu nižší než loni, byť jde stále o dechberoucí číslo. Vykutálení podvodníci si v průběhu prvního letošního kvartálu přišli na více než 357 milionů korun. Za stejné období loňského roku nicméně kyberšmejdi způsobili ještě větší škody, a to o 18 milionů korun.
Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Důvěřivou ženu z Prostějovska podvodník obral o téměř dva miliony korun
„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů, jak je patrné z řádků výše.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Falešný bankéř opět na scéně. Ženu z Přerovska připravil o 860 tisíc korun
